Británie vydává na zahraniční pomoc víc než na policii

Britská vláda má zajímavé priority, v posledních několika letech systematicky vydává na tzv. zahraniční pomoc (foreign aid) víc prostředků, než na domácí policii.

Například v roce 2016 vydala britská vláda na zahraniční pomoc 13,4 miliard liber. V roce 2017 to bylo již 14,1 miliard liber. Britská vláda se tak snaží dodržet výzvu OECD, aby na „rozvojovou“ (zahraniční) pomoc vydávala minimálně 0,7% HDP. Zajímavé je, že jediné další státy plnící tento závazek jsou Švédsko, Dánsko a Lucembursko.

Je ale pozoruhodné, že na policii a vnitřní bezpečnost britská vláda plánuje v roce 2018/9 vydat jen 12,3 miliard liber. Tedy o více než 10% méně, než na zahraniční (rozvojovou) pomoc. Přitom v Británii v posledních letech došlo k prudkému nárůstu zločinnosti především ve městech. Na policii ale údajně nejsou peníze, stejně jako na zdravotnictví.

Zdá se, že vládu Velké Británie zajímá blahobyt Pákistánců, či Nigerijců víc, než její vlastní občané! Na jaké pozoruhodné projekty se přitom tato zahraniční pomoc vydává, se můžeme dočíst v britském tisku. Například skoro 600 000 liber (cca 17 mil. Kč) spotřebovala studie na „ochlazování indických domácností“, z dalších zajímavých počinů připomeneme třeba „snížení kouření mezi migrujícími dělníky v Čině“, nebo „zlepšení vyhlídek mladistvých těhotných v Jižní Africe“.

Jaká je situace v České Republice? Česká vláda dlouhodobě vydá na tzv. rozvojovou pomoc neuvěřitelných 5 miliard kč ročně! Neziskovky, které z toho žijí a profitují, ale žádají další navýšení! Jak s penězi následně hospodaří jsem si ukázali již v minulosti.

Zdá se, že současné britské (české stejně tak) „elity“ mají zajímavé priority. Jejích vlastní občané to ale zjevně nejsou! A je jedno, jestli tam sedí Nečas (ODS), Sobotka (ČSSD), nebo Babiš (ANO).

J. Veselý

Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.