Polemika nad knihou sociologa Petra Hampla pokračuje. Máte slabé argumenty? Obviňte druhou stranu z konspirační teorie! Je sociologie věda?

Před časem jsme zveřejnili kritiku knihy sociologa P. Hampla „Prolomení hradeb“ od jednoho z našich čtenářů a následně požádali autora knihy o komentář. Nyní opět přinášíme další pokračování této zajímavé diskuze z pera autora původní kritiky.

Existuje stará a osvědčená technika, jak se vyhnout věcné diskuzi nad aktuálními společenskými tématy, když nemáte věcné argumenty. Obviníte oponenta z konspirační teorie. (Ti bezohlednější – uvádím to jen jako popis této metody, P. Hampl k nim nepatří a neudělal to – ho ještě nařknou z antisemitismu, rasismu, apod.) Pak již nemusíte přinášet lepší a věrohodnější argumenty. V dnešním společenském klimatu nálepka konspirativního teoretika obvykle stačí k tomu dostat oponenta do defenzívy, aby on musel začít vyvracet, že není nějaký blázen. Říká se tomu zástupný útok na osobu oponenta. Je to technika sice nečestná, ale funkční a jsou určité skupiny, které ji využívají velmi efektivně ve svůj prospěch. Hlavně od druhé světové války u nich došla velkého rozkvětu.

Sociolog P. Hampl ve své odpovědi podsouvá, že prý straším iluminátským spiknutím. Přitom něco podobného v mém textu vůbec není. Pouze uvádím, že existuje jakési nadnárodní řízení. Totiž teorie, že vše v globální politice a ekonomice probíhá na úrovni států, lze v dnešní době těžko obhájit. Podívejte se na zjevný úpadek bílého Západu a naopak nástup nových center globální moci jako Čína. Byla náhoda, že západní korporace předaly zdarma veškeré technologie do Číny? Před pár měsíci jsem byl pracovně v Šanghaji, kde z letiště můžete cestovat superrychlým vlakem na magnetickém polštáři, všichni jsou z toho „paf“. Jenže tahle technologie byla známá na Západě již před více než 40 lety! Je úpadek Evropy včetně výměny původního obyvatelstva, probíhající zjevně organizovaným způsobem, náhoda? Věří sociolog Hampl, že se polovina Afriky dala na pochod do Evropy jen tak z vlastního podnětu? Kde by na to vzali peníze, jak by se cestou domluvili? Je náhoda, že na ně po cestě i v Evropě čekala efektivně zorganizovaná doprava autobusy, loděmi, a záchytné tábory? Je náhoda, že v cílových zemích rozvratu bylo předem dlouhodobě připravováno informační pole, aby se ohlupené obyvatelstvo nemohlo bránit? Nebo to všechno bylo živelné dílo jakési neurčité byrokracie, jak tvrdí sociolog Hampl?

Nyní se budu věnovat příkladům, které pro své tvrzení sociolog Hampl uvedl. Nejprve ty z korporátního světa, kde se vyznám docela dobře:

1. P. Hampl zde uvádí několik nepodařených fůzí, například Hewlett-Packard a Compaq, Nokia a Microsoft, Google a Motorola, jako důkaz pro své tvrzení, že za fúzemi je ona korporátní byrokracie. Co na to říct? O fúzích, prodeji a nákupu firem nerozhoduje korporátní byrokracie, ale MAJITELÉ firem. Jistě mohou dostat podnět od managementu firem, často je management firem může oslnit/vyděsit ne zcela pravdivými, nebo záměrně upravenými důvody a údaji, ale vždy nakonec rozhodují majitelé! Jestli pan Hewlett kdysi prodal většinu ve své firmě někomu jinému, tak se nyní nemůže divit, že většinový majitel může mít na věc jiný názor, byť se ukáže, že to byla chyba! To je jako v politice, také se nám nemusí líbit nějaká vláda (Babišova, Sobotkova, Topolánkova, atd.), ale pokud ve volbách získala většinu, tak má právo přijímat rozhodnutí, která se nám nemusí líbit a mohou se ukázat jako velmi špatná! Rozhodnutí vedoucí v fúzím korporací jsou někdy iracionální, vyvolaná modní vlnou, to je nepochybné. Viz třeba spojení automobilek Daimler Benz (Mercedes) a Chrysler, které tehdy bylo vyvolané panikou majitelů a managementu Daimleru, kteří viděli okolní fúze konkurentů a chtěli rychle také něco koupit. Ale finální rozhodnutí o koupi opět přijali majitelé, nikoliv korporátní byrokracie.
2. Jak sociolog Hampl vysvětlí, že některá odvětví jsou dlouhodobě mnohem aktivnější v zavádění pokrokářské agendy, a přitom tu byrokracii de facto nemají? Třeba Hollywoodská studia jsou překvapivě malé firmy, které si většinu lidí, co se podílejí na výrobě filmů, externě najímají. Přitom v zaváděni rozvratné agendy hrají prim! Čím to je způsobeno, když tam ta byrokracie není? Vlastníky? A kdo jsou ti vlastníci a jaké mají zájmy a ideologická východiska? Dalším příkladem mohou být mediální korporace.
3. Proč nevidíme podobnou pokrokářskou kreativitu například u obrovských čínských korporací a obrovské čínské státní byrokracie? Ty žádnou multikulturní, genderovou a LGBT agendu nezavádějí! Má proto P. Hampl nějaké vysvětlení? Nic takového také nevidíme v Indii, kde je byrokracie skutečně početná na všech úrovních firemní i státní sféry. Nebo to platí pouze pro svět bílých? Pak se ale musíme ptát, PROČ právě tady, když jinde ne!

Původně jsem se nechtěl pouštět do polemiky z oblasti politiky a společnosti, přece jen jsem vzděláním fyzik a ekonom, tak jsem se necítil povolán. Jenže se ukazuje, že ty společenské tzv. vědy, vlastně žádné vědy nejsou, nemají žádné skutečné vědecké metody a důkazy a slouží spíš k cílenému ovlivňování společnosti.

1. Sociolog Hampl přisuzuje byrokracii jakousi kreativitu a to vysvětluje bojem o rozpočty. Možná je to zajímavé teze, jenže reálná historická pozorování bohužel nic takového nepotvrzují. Typickým znakem velkých byrokratických struktur je naopak nedostatek kreativity! O tom psal již Konfucius ve svých pojednáních o vládě a vládnutí, dalším příkladem by mohl by bývalý SSSR, nebo možná i Rakousko-Uhersko, atd. Čím to, že současné byrokracie například EU, nebo Pepsi najednou kreativní v tomto směru je? To se přece vymyká běžnému chování velké a zkostnatělé byrokracie ve velkých organizacích. Není to náhodou tím, že jen plní zadání svých skutečných vládců/majitelů, kteří ale chtějí zůstat ve stínu a nebýt na očích veřejnosti (Vidi non videri – být a nebýt viděn)? P. Hampl tvrdí, že je současná byrokracie jiná. V čem je jiná? Že musí hrát v prostředí tzv. „demokracie“? Byrokracie ze své podstaty vždy dělá jen to, co musí, a k čemu jí donutí nadřízení. Dále má tendenci snažit se vládcům zalíbit a současně si získávat prestižní postavení ve své sociální vrstvě. Ukazatele prestiže se v průběhu času mění. V dobách Konfucia to byla velikost domu a počet vzácných porcelánových váz, v době Ludvíka XIV. velikost zámku, v dnešní době majetek a pocit morální nadřazenosti (já sloužím/pomáhám vyvoleným menšinám víc, než ty). Kulisy se možná mění, ale chování je stále stejné. Stejně tak má vždy tendenci utiskovat běžný lid, protože z jeho práce žije. Někdy lépe, někdy hůře.
2. Jak si lze vysvětlit náhlý vznik stovek neziskových organizací podporujících pokrokářskou agendu ve všech západních zemích? To se tisíce neziskovkářů začaly nejednou spontánně zabývat podobnou aktivitou, psát žádosti o granty? Nebo to bylo naopak: někdo vytvořil předpoklad – agendu a cíle a poskytl prostředky, a následně se mohl objevit onen homo neziskovkář, který za peníze vykonává požadované úkoly?
3. Jestli má nějaká teorie platit, tak musí platit vždy a za všech okolností! To ale u teorií sociologa Hampla bohužel nevidíme a podobně to je i u většiny dalších sociologických, politologických, genderových, atd. odborníků a vědců. Což znovu musí vést k otázce o smyslu a užitečnosti tzv. společenských věd jako sociologie, politologie, mezinárodní vztahy, gender studies, atd. K čemu vlastně slouží? Poznání a popisu společnosti? Nebo naopak k její cílené manipulaci a zabraňují poznání pravdy? Archimédův zákon platí již tisíce let, sociální teorie maximálně několik desetiletí v tom lepším případě, a ještě stojí „na vodě“… Kde je tedy ta nezvratná sociální „věda“?

Ještě poznámka k těm konspiračním webům v článku: Aeronet je autorem knihy nazván „konspirační“ a hádám, že je za konspirační označován kvůli těmto článkům. Jen mě trochu udivuje, že sociolog Hampl sám na podobném „konspiračním serveru“ protiproud aktivně publikuje. Jak se to říká mezi těmi vyvolenými? „Zákony jsou pro vás, pro nás platí, co se hodí“.

Na závěr konspirátorská hádanka. Zde v Londýně se „šušká“, že zlato ČNB, které hluboko pod cenou prodal tehdejší šéf ČNB Tošovský (který byl následně odměněn lukrativním postem ve Švýcarsku a nyní v luxusu dožívá v USA), skončilo v trezorech rodiny Rothschild. Toto tvrzení je:

1. Konspirační teorie šířená blázny mého typu
2. Pravda, avšak současně to je rasismus, antisemitismus a neonacismus
3. České zlato patřilo vždy panu Rothschildovi, že někdy leželo v trezorech ČNB a patřilo českému národu, je fake news šířený ruskými boty

Co je správně? No ovšemže správně je přece 1. a 3. …

P.S.
V mé původní polemice jsem se velmi podivil, že nadnárodní řetězec Ahold umožnil prodávat údajně neschválenou knihu P. Hampla. Protože jsem před časem dělal na jednom dealu z oblasti retailu, tak jsem zavolal jednomu (dnes již bývalému) šéfovi a položil mu prostou otázku. Je možné, aby se vám do distribuce dostala položka, která odporuje vaší oficiální firemní politice? Odpověď byl stručná. VYLOUČENO! Proto je na místě ptát se, co ten celý humbuk kolem té knihy ve stylu „zakazování a následného povolování“ měl vlastně za cíl a komu a čemu měl posloužit?

J. B.

Autor kritiky pracuje v oblasti fúzí a akvizic a působí převážně v Londýně, z tohoto důvodu nezveřejňujeme jeho plné jméno (které je ale redakci známo), nechceme ho vystavit možným problémům po udání nějakého kolaborantského práskače (typu J. Čulíka z Britských listů, apod.) britským úřadům. Text proběhl redakční úpravou a byl v této podobě autorem schválen. Autor redakci sdělil, že by býval rád odpověděl zevrubněji, ale je vytížen přinejmenším do února.

Redakce rovněž oslovila autora knihy prolomení hradeb a vyzvala ho k odpovědi na tuto polemiku, pokud nám pan Petr Hampl odpoví, jeho odpověď rádi zveřejníme na těchto stránkách, stejně jako v předchozím případě.