V čem se podobala komunistická totalita liberálně demokratické totalitě? Podivné etnické obsazení hned od začátku a antisemitismus jako zločin

Nastolování liberálně demokratické totality začíná vykazovat stále větší podobnost s nastolováním jiných totalit v nedávno minulé době. Je proto na místě klást si řadu otázek, hledat souvislosti a z nich vyvozovat závěry. Jen tak se můžeme jako Češi poučit a před nastupující totalitou se uchránit. Jsou témata, která jsou ale tabu a již jen zmínka o nich vyvolává tanec trestně právních paragrafů nad hlavou každého v ČR žijícího svobodomyslného člověka. Cílem mého příspěvku je jedno takové tabu téma otevřít. Žiji v USA, jsem americký občan a mojí svobodu slova a projevu stále ještě chrání ústava.

Když sovětští revolucionáři v roce 1918 uchvátili moc, tak jedním z prvních opatření byl zákaz antisemitismu a trestem byla smrt. Jednalo se o reakci na pobouření ruské veřejnosti, které na propuknutí teroru vůči ruské inteligenci začala poukazovat na skutečnost, že většina sovětských vůdců a velitelů trestních komand a popravčích čet byla židovského původu.

Když těsně před „říjnovým“ uchopením moci vytvořili bolševici první vedení, tak jeho personální složení bylo Lenin, Bubnov (jediný Rus), Stalin (Gruzínec) a Trocky, Sokolnikov, Zinoviev a Kameněv (všichni ostatní byliŽidé).  To rovněž platilo pro první sovětskou „vládu“ L. Trocky (Bronstejn – Žid) velel Rudé armádě a nějakou dobu byl i „ministrem zahraničí“, J. Sverdlov (Solomon – Žid) byl ústřední tajemník strany a de facto předseda vlády, Grigori Zinoviev (Apfelbaum/Radomyslsky – Žid) vedl komunistickou Internacionálu,  Kominternu). Dále tiskový komisař  Karl Radek (Sobelsohn  – Žid), následoval ministr zahraničí  Maxim Litvinov (Wallach – Žid), Lev Kamenev (Rosenfeld) a Moisei Uritsky oba Židé. Zapomenout nemůžeme na F. Dzeržinského, který velel CEKA (tajná policie a byl původem údajně Polák, ale jelikož mluvil jidiš, tak o tom lze pochybovat) a již zmiňovaného J.V. Stalina (Gruzínce). Jak opět vidíme etničtí Rusové hráli ve vedení bolševického Ruska (SSSR) od začátku zcela nevýznamnou roli a to v SSSR trvalo až do 60. let 20. století! Tehdy se částečně počet etnických Rusů ve vedení komunistické strany navýšil.

Vysoký podíl etnických Židů ve vedení SSSR od samého začátku nebyl žádným tajemstvím.

Americký velvyslanec v SSSR David R. Francis již v lednu 1918 v depeši do  Washingtonu píše: “Bolševičtí vůdci zde, z nichž většina jsou Židé a 90 procent z nich přišlo z ciziny, se o Rusko nezajímají, Jejich jediný zájem je internacionalismus a chtějí rozpoutat světovou revoluci“, (David R. Francis, Russia from the American Embassy (New York: 1921), s. 214.)

Stejně tak se tihle židovští revolucionáři netajili mezi soukmenovci svými skutečnými záměry.

Leiba Bronstejn – alias Trokcij . který pocházel z židovské rodiny v Oděse, již na začátku existence SSSR prohlásil.

„Musíme Rusko přeměnit v poušt s bílými negry, na které uvalíme takovou tyranii, o které nesnili ani východní despotové. Jediný rozdíl bude, že to bude levicová a nikoliv pravicová tyranie, Bude to tyranie rudá a nikoliv bílá! To slovo rudá myslíme doslova, protože prolijeme takové potoky krve, že budou všechny lidské oběti z kapitalistických válek vedle toho blednout závistí. Největší bankéři z poza oceánu s námi budou úzce spolupracovat, Pokud naše revoluce zvítězí, ustavíme vládu sionismu na troskách revolučního pohřbu a staneme se mocností, před kterou celý svět padne na kolena. My ukážeme, co je skutečná moc! Pomocí teroru a krvavé lázně zlikvidujeme ruskou inteligenci do stavu na úrovni idiocie a zvířecí existence… V tuto chvíli naši mladí muži, synové hodinářů z Oděsy, Orla, Gomelu a Vinice ví, jak nenávidět všechno ruské. Jaké potěšení jim působí fysická likvidace ruské inteligence – důstojníků, akademiků a spisovatelů…” (Paměti Arona Simanoviche)

Bronštejn (Trockij) se dokonce netajil tím, že na tom plánu likvidace ruského národa bude pracovat s židovským bankéři v USA a Londýně.

 Hirsch Apfelbaum. (alias Radomyslsky, nebo Zinoviev) v září  1918, kdy otevřeně vyhlásil masovou genocidu ruského národa: “Potřebujeme 90 mil ze 100 milionů Sovětských Rusů. Pokud jde o ten zbytek (10 milionů) tak těm nemáme co říct. Ti musí být vyhlazeni…“Richard Pipes, The Russian Revolution (New York: 1990), s. 820.

Že je komunistický sociální experiment v Rusku prací židovských revolucionářů a jejich mecenášů z řad židovských bankéřů, bylo mezi židovskými komunitami dobře známo.

Významné židovské noviny American Hebrew na podzim roku 1920 napsaly: “Bolševická revoluce v Rusku byla výsledkem židovského myšlení, úsilí, nespokojenosti a pokusu o přestavbu“ (American Hebrew (New York), Sept. 1920. Nathan Glazer and Daniel Patrick Moynihan, Beyond the Melting Pot (Cambridge, Mass.: 1963), s. 268.)

Vysoký podíl Židů byl ale i v represivních a popravčích komandech, která plnila příkazy lidí jako Bronštějn a Apfelbaum. Byli to právě ti „synové hodinářů z Oděsy“, kteří vraždili fyzicky ruskou inteligenci, duchovní, obchodníky ale i běžné ruské rolníky a dělníky.

První sovětský koncentrační tábor na Soloveckých ostrovech byl zřízen na příkaz L. Bronštějna (Trockého). Další tábory Gulagu pak měly většinou velitele židovského původu. Na otrocké práce na Bělomorském kanále (50 000 obětí) dohlížel Naftali Frankel, který byl rovněž židovského původu.

Stejně tak byla personálně obsazena CEKA (tajná policie) její náčelník byl F. Džeržinský (údajně Polák, což ale není jisté, protože mluvil plynně jidiš), naprostá většina vyšších důstojníků, vyšetřovatelů, velitelů táborů Gulag a popravčích komand byli Židé. (Což otevřeně přiznávají i židovští autoři jako například Sonya Margolina (Das Ende der Lügen: Russland und die Juden im 20. Jahrhundert (Berlin: 1992)). Některé zdroje dokonce hovoří o tom, že mezi příslušníky CEKA bylo 90 procent Židů a zbytek Poláci, Lotyši, či Gruzínci.

Velmi vysoký podíl etnických Židů byl i na uměle vyvolaném ukrajinském hladomoru v 30. letech. A. Solženicin v knize „200 let pospolu“ uvádí, že v komandech vyhánějící a vraždící ukrajinské rolníky tvořili Židé 2/3!

Hrdelní zločin antisemitismus trval až do konce 30. let, 12. ledna 1931 J. V. Stalin v rozhovoru pro Jewish press agency uvedl, že antisemitismus je forma šovinismu a trestá se v SSSR smrtí. Bylo to v době, kdy v SSSR zuřil boj mezi Trockisty (většinou židé) a Stalinisty (většina nežidé, byť i mezi nimi byli židé jako např. Kaganovič) o další směřování SSSR. Když Stalinisté v roce 1937 boj vyhráli, byl hrdelní zločin antisemitismu potichu zrušen a k jeho návratu do trestního zákoníku už nedošlo.

Nyní se vraťme do ČR po listopadu 1989. Prvním omezením svobody slova je neslavně proslulý zákon o „popírání genocidia par. 260/261, který prosadilo duo poslanců ODS M. Benda a J. Payne, oba údajně židovského původu. Zákon znamenal nad právní ochranu židů a jejich výkladu historie a to dokonce pod hrozbou trestně právních sankcí. Ve skutečnosti to byl zákaz kritiky židů – tzv. antisemitismu i když se to tak doslovně nejmenovalo. byla to náhoda, nebo to mělo jiné důvody? Byla to tehdy reakce na znepokojení veřejnosti nad řadou podivných privatizačních skandálů a zlodějen jako „spor o TV NOVA“, kdy židovský podnikatel V. Železný okradl prezidenta Světového židovského kongresu Laudera a škodu ve výši 10,2 mld. Kč museli následně uhradit čeští gojové, či rozkradení privatizačních fondů V. Koženým (Lederer) a další skandály privatizátorů, nebo podnikatelů židovského původu? Takové otázky si od té doby nikdo v česku klást veřejně už nemůže. Skončil by druhý den ve vězení za „nenávist“.

Je náhodou, že stejně jako u zavádění cenzury v socialistických režimech stojí u stejného díla v liberálně demokratických totalitách židovští aktivisté? Například hlavním cenzorem v ČR se po odvolaném Klímovi (Kauders) má stát jistý T. Pojar, který rovněž pochází z prominentní židovské rodiny. Nejde jen o cenzuru, jde i o snahu zavírat do vězení ty, kteří budou mít jiný názor. V čem se liší od svých kumpánů jako Trockij (Bronštějn), Zinoviev (Apfelbaum) v Rusku v roce 1989, nebo G. Peter (Eisenberger) a M. Rakosiho (Resenfeld) v Maďarsku po roce 1946? Že zatím názorové oponenty nevraží a chtějí je „jen“ zavírat do vězení?! Co není může být velmi brzy! První hlasy o potřebné „eliminaci švábů a dezolátů“ už z židovských řad zaznívají.

J. Nowak, Chicago, USA

článek nemusí vyjadřovat názory redakce