Generál Patton (ten kdo obsadil Plzeň, a kdyby nemusel na rozkaz zeshora čekat, až zbytek Čech obsadí Sověti, zvládl by ho také) byl správný voják. Když byl boj, tak bojoval, a neřešil „proč“ a „co pak“.
Jenže boj skončil a Patton dostal jinou práci. A s ní dostal i jiné myšlenky. Níže je ukázka z jednoho dopisu své manželce. Takových názorů napsal v dopisech a svých deníkových zápiscích a řekl v rozhovorech mnohem více.
„Byl jsem ve Frankfurtu kvůli konferenci o civilní vládě. Jestli to, co děláme (Němcům), je svoboda, tak pro mě radši smrt. Nemůžu pochopit, jak mohli Američané klesnout tak hluboko. Je to semitské, a tím si jsem jistý.“
Je jasné, že co dnes na Němcích obdivují lepšolidé – společnost ovládnutou kultem viny, vítače, devianty, by nerozkvetlo bez poválečné péče spojenců o Němce. Lepšolidé také ví, že slovo „semitské“ lze užívat jen v uctivých souvislostech a nejuctivější je nepoužívat ho vůbec.
Památník na někoho tak nepokrokového a neotesaného, velký, veřejný, ve městě, sotva může lepšolidi těšit. Kdyby Patton působil za časů starého Rakouska, mohli by ho blahosklonně přehlížet. Ale on byl u vývoje, který moderní lepšolidi definoval, byl z něj zhnusen, a netajil se tím!
Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.