Praha sobě? Občanská společnost, nebo sdružení levicových radikálů?

V posledních komunálních volbách v Praze jako meteor zazářila strana, dříve působící jen na Praze 7, Praha sobě. Tedy celým názvem „Podporujeme občanskou kandidátku PRAHA SOBĚ“ (jako by se styděli za to, že jsou politická strana, a jak si dále ukážeme, plná protřelých politiků). Perfektní reklama, naprosto profesionální kampaň a zjevně „velké peníze“ v pozadí. Rozhodli jsme se proto trochu podívat, kdo vlastně předáci hnutí Praha sobě jsou a zde je naše zjištění.

První housle v hnutí hraje zjevně rodina Čižinských. Jednak Jan Čižinský – momentálně opakovaně zvolený starosta na Praze 7, zastupitel (v nyní vládnoucí koalici) na pražském magistrátu a poslanec zvolený za KDU-ČSL, dosud v jejich poslaneckém klubu. No uznejte: úžasné hromadění politických funkcí!

V posledních volbách se na Praze 1 náhle objevil jeho bratr – Pavel Čižinský, kandidující za Praha 1 sobě, byl zvolen a dělá tam starostu. Tady to začíná být opravdu zajímavé. On byl nejen člen, ale dokonce mluvčí radikální levicové platformy ProAlt.

Současně sedí ve správní radě agresivní proimigrantské „neziskovky“ Multikulturní centrum Praha (MCP). Tomuto podivném spolku jsme se již v minulosti věnovali a dělá na nás dojem klasického multikulti radikalismu a dotačního a grantového businessu.

Další zajímavá postavička strany Praha sobě je jistý Jakob Hurrle. Ten k nám přišel dokonce až z Německa, a nyní je rovněž zastupitel Prahy 7. Předtím to byl „občanský aktivista“. Jako z uděláni rovněž sedí ve správní radě multikulturní „neziskovky“ MCP. To je ale náhoda!

To všechno nás začíná vést k podezření, že se jedná o projekt radikální levice, využívaný zahraniční pravdo-láskou k ovládání a rozvracení ČR. Tohle by ale měli Pražané vědět, než půjdou zase volit!

Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.