Nadprávní ochrana menšin je zhoubná, podkopává důvěru v justici

Minulý týden proběhl soud s Jaroslavem Staníkem, bývalým tajemníkem SPD a asistentem poslance SPD Holíka.

Stáník byl obviněn a následně odsouzen, že se „dopustil trestných činů podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy“.

Měl prý údajně pronést v opilosti následující výroky. „Buzeranti a lesby jsou nemoc, a měli by se střílet již po narození“. Prohlásil údajně také, že by se homosexuálové, Romové a Židé měli posílat do plynu. Navíc prý urážel bývalou ministryni za ČSSD Marksovou, že je prý „Marxová-Engelsová a podporuje buzeranty“. Celé obvinění bylo založeno na svědectví politických konkurentů SPD poslanců Úsvitu Lanka a Černocha (oba stáli u krachu několika vlasteneckých hnutí, což jistě byla náhoda) a oné ministryně Marksové. Přičemž svědkyně Marksová dokonce vypověděla, že Staníka uvedené výroky vyslovit neslyšela, ale dověděla se o nich pouze zprostředkovaně! Ostatní účastníci oné události takové výroky z úst p. Staníka nepotvrdili.

Staník byl odsouzen soudkyní Královou k jednoročnímu podmíněnému trestu a pokutě 70 tis kč. Protože Staník z politiky a SPD již odešel, tak by se nad tím mohlo chtít mávnout rukou. Jenže celá věc je mnohem závažnější, než se zdá.

Celý problém má několik rovin:

1. Lze se zcela oprávněně domnívat, že kdyby nějaký příslušník „vyvolených“ menšin (Žid, Cikán, homosexuál) dopustil stejně hrubé urážky etnického Čecha, tak by se mu nic nestalo. Policie a státní zastupitelství by celý spor odložily (již se v minulosti opakovaně stalo). Prostě privilegované menšiny se těší neomezené svobodě slova, kdežto bílá většina nikoliv. Což pohledu právního řádu de facto zavádí dvě skupiny obyvatel. „Vyvolené“ menšiny mají vysoce nadprávní ochranu, která staví většinové obyvatelstvo do podřízeného postavení. Přirozeně se to ale netýká všech menšin. Například Rus, Ukrajinec, či Polák by takto chráněn současnou českou justicí jistě nebyl a je zde tedy aplikováno jisté výběrové rasově – etnické kritérium. Proto můžeme mluvit o „vyvolených“ menšinách.
2. V případě, že „vyvolené“  menšiny žalují většinového etnického Čecha, pak systémově dochází ke zcela neadekvátnímu hodnocení důkazů. Lze téměř s jistotou předpokládat, že kdyby se jednalo o opačný spor, tak by soud důkazy typu „sama jsem to neslyšela, ale slyšela jsem o tom“z druhé ruky“ (viz výše svědkyně Marksová) zamítl. Opět se tedy jedná o jednostranné justiční zvýhodňování „vyvolených“ menšin.
3. Jak se soud mohl postavit „aktivisticky“ (podle současné homo propagandy) například k vědecky oprávněné teorii, že homosexualita je nemoc? Vždyť homosexualita byla dlouhá léta považována za psychiatrickou diagnózu a ze seznamu duševních chorob byla vyškrtnuta nikoliv na základě vědeckého zkoumání, ale politického aktivismu! Onen „gay gen“ přece nikdy objeven nebyl. Takže všechny současné homo/LGBT teorie stojí na vodě a jsou z hlediska nezávislé vědy spíš směšné (viz konstruktivistické teorie o pohlaví jako konstruktu). Lze tedy odsoudit někoho za to, že se přiklání k posledním vědecky známým poznatkům? Ve svobodné společnosti asi ne, u nás bohužel ano.
4. Má být (pokud k němu skutečně vůbec došlo) spor dvou občanů ohledně urážlivého chování a mluvy řešen trestní soudem? Vždyť mezi běžnými občany z české většiny by se jistě jednalo o civilní spor, kde stát by byl pouze v roli nezávislého arbitra.
5. Justice se stala formou boje liberálně demokratického establišmentu proti skutečné opozici, která odmítá jít „vyvoleným“ menšinám na ruku. Zatím se rozdávají podmíněné tresty, ale to je jistě teprve začátek.
6. Je patrné, že podobné soudní frašky nadále podkopají důvěru české veřejnosti v českou justici. Těžko se lze běžnému českému občanovi divit, že jeho důvěra v nestrannou justici je minimální a prestiž soudců nízká.
7. Vše se nakonec obrátí proti oněm „vyvoleným“ menšinám. Nejde snad o to, že by docházelo v budoucnu ze strany Čechů k jejich lynčování, ale až například muslimští imigranti začnou napadat místní Židy, pak se běžný Čech obrátí zády. Stejně se nezastane homosexuálů. Před 20 lety by se přitom napadeného Žida, či homosexuála běžný Čech s největší pravděpodobností zastal. Nebude se však čemu divit. Podobné záměrné zvýhodňování menšin, de facto „teror“ menšin vůči většině, totiž jednoznačně zvyšuje napětí ve společnosti a on ten kotel jednou přeteče.
8. Již sama skutečnost, že ústavní svoboda slova a projevu je dnes omezena řadou zákonů zvýhodňujících menšiny, je zcela skandální a dělá z našeho právního systému frašku.

Pokud tedy „vyvolené“ menšiny skutečně mají zájem na dobrém soužití s českou majoritou, pak by měl být jejich hlavní zájem, aby k podobným soudním excesům nedocházelo. Zatím ale takové aktivit ze strany výše uvedených menšin zaznamenány nebyly, což je rozhodně špatně. Dokonce vidíme z jejich strany další pokusy získat další justiční privilegia a výhody a doslova terorizovat českou většinu. To nemůže dobře dopadnout.

Nechceme nijak omlouvat případný opilecký výstřelek p. Staníka (pokud k němu opravdu došlo), jen jsme toho názoru, že podobné věci se řeší chlapsky hned na místě, a ne nějakým zbaběleckým schováváním se za pokleslé zákony (viz chování pánů Černocha a Lanka). Takhle se skutečný muž opravdu nechová!

Tomáš M. a A. Fišer