V Berlíně se každoročně uděluje mezinárodní cena za literaturu, která je spojená s odměnou 35 000 EUR. Kvalita udělených cen se ale letos dostala pod palbu kritiky. Dvě bývalé porotkyně, obě bílé barvy pleti, si veřejně stěžovaly, že cena se udílí podle národnosti, barvy pleti, politických názorů a o kvalitu literárních děl vůbec nejde.
V porotě jim prý bylo běžně ostatními členy vytýkáno, že jsou bílé ženy a mají proto mlčet. Autoři byli vyřazováni z užší nominace kvůli jejich bílé barvy pleti a národnosti (prý mají bílá privilegia).
Poslední laureát ceny Mohamed Mbougar Sarr je toho prý příkladem. Cenu dostal, protože je černý a muslim.
Podobné trapnosti znají i Češi. V roce 2008 vyhrála literární cenu Magnesia jistá „vietnamka“ Lan Pham Thi za dílo Bílej kůň, žlutej drak. Byl to román o údajném rasismus Čechů vůči Vietnamcům, „odborníci a kritici“ se rozplývali nad dílem plně integrované imigrantky. Ta poskytovala rozsáhlá on line intervia oficiálním mediím, naříkala nad „českým rasismem“ a „občanská společnost“ z ní byla uplně paf. Za čas se ukázalo, že skutečným autorem byl jihočeský recesista J. Cempírek, který chtěl jen poukázat na pokrytectví „vzdělaných – multikulturních elit“.
Antibělošský rasismus zasáhl Evropu plnou silou. Jenže nevznikl sám a není vinou ani neziskovek, nebo byrokratů v Bruselu. Za tím stojí globální finanční oligarchie, která dlouhodobě usiluje zničení bílých národů, na kterých paradoxně po staletí parazituje a bez nich by umřela hlady.
Sára Stein, New York, USA
„Němečtí“ literáti naší doby
„Tajemná vietnamská spisovatelka“ Lan Pham Thi, ve skutečnosti J. Campírek.