Berlínský senát (spolková vláda) připravuje skutečnou revoluci v pronajímání berlínských bytů. Jednotlivec si bude moci pronajmout pouze jednopokojový byt a bezdětný pár pouze dvojpokoják. Zatím má tato revoluční myšlenka platit pouze pro byty vlastněné městem, ale časem by měla platit pro celý realitní trh…
Pokud to někomu přípomíná plánované hospodářství teoretiků marxismu a trockismu, tak se nemýlí. Ti také nakládali s člověk (s výjimkou seba sama) jako s jakýmsi „živočišným druhem“, kterému lze vše naplánovat a určit. Bydlení bylo jednou z oblastí, kde se obvzlášť vyřádili. Například v SSSR do roku 1935 byla norma bytové plochy na člověka 9 metrů čtverečních, později v Rumunsku to bylo jen 8 metrů čtverečních. K tomu mělo docházek ke sdílení kuchyní, prádelen a koupelen. Nový socialistický člověk měl bydlet v kolektivních domech, které měly být výkladní skříní nových pořádků. Takové modelové domy byly dokonce postaveny i v ČR, třeba známý Koldom v Litvínově.
Za zmínku snad stojí, že podobná praxe nebude platit pro „traumatizované“ barevné uprchlíky. Těm jsou stejně městské byty přidělovány přednostně a bez ohledu na počet obývajících osob, Ale na tento rasismus naruby si bilí Němci už asi dávno zvykli.
Pokud to ale někomu připomíná současné plány „elit“ na omezení spotřeby lidí v rámci boje proti „klimatické krizi“, tak se také nemýlí. Zkrátka někdo jen vyhrabal ve skříni staré marxistické a trockistické koncepty a oblékl je do jiného hávu. Jen na konci má být tentokrát masové likvidace lidí – ujídačů zdrojů. Jsou za tím stále stejní lidé. Mají stejné tváře, oči, nosy, uši….a jejich chamtivost a perverzní představy o vlastní výjmečnosti.
Viděl jsem reportáž o takovém kolektivním domě, jestli nebyl také ve Zlíně, tehdy v Gottwaldově. Měl to být prototyp nového způsobu bydlení, ale ono to zas tak skvěle nefungovalo a tento projekt nového způsobu bydlení byl v tichosti ukončen.