Západ začíná na Ukrajinu posílat jednotky pod pláštíkem „dobrovolníků“. Internacionalizace konfliktu může přerůst v jadernou válku

Jako houby po dešti začínají vznikat po celém západním světě včetně Česka „dobrovolnické sbory“, které se chystají vyrazit válčit na Ukrajinu. Ve skutečnosti to znamená posíláni vojáků západních zemí na Ukrajinu, kde se mají zapojit do bojů proti ruské armádě. Důvod je prostý. Bojová morálka ukrajinských vojsk je malá, jejich jediná „bojová“ zkušenost byla v represích proti místnímu civilnímu obyvatelstvu a jako soukromé armády místních oligarchů převážně židovského původu (Pinchuk, Kolomojsky, Feldmann, Poroshenko atd.).

Ony jednotky západních zemí již na Ukrajině působí. Především jako velitelé ukrajinských jednotek a obsluha složitějších zbraňových systémů. Jenže jich není dostatek a také utrpěly ztráty. Právě proto je potřeba poslat posílit, protože by brzy neměl kdo s moderní západní technikou válčit.

Ono i jen se naučit ovládat samonaváděné protitankové a proti letadlové rakety vyžaduje odborný výcvik. Představa, že se raketa jen vyndá z krabice a vystřelí z ní náhodný kolemjdoucí je sice pěkná ve válečných filmech, s realitou nemá však mnoho společného. Nemluvě o obsluze moderních tanků, dronů, případně letadel. To vyžaduje stovky/tisíce hodin odborného tréningu a na ten nemá západ vzhledem k postupu ruských jednotek čas. Proto musí na Ukrajinu poslat své vojáky jako „dobrovolníky“.

Na západě s tím mají velké zkušenosti. Stačí si vzpomenout na válku v Laosu v 70. letech, kde CIA neoficiálně provozovala celou regulární armádu „dobrovolníků“ v rámci operace „other theather“, nebo na jednotky „umírněných islamistů“ v Sýrii, kterým veleli američtí, britští a izraelští velitelé a vojenskou techniku obsluhovali „dobrovolníci“ z těchto zemí. Technicky to funguje tak, že oni „dobrovolníci“ jsou oficiálně vyřazeni z armády a podepíší soukromou smlouvu s jakousi agenturou, kterou financuje většinou tajná služba daného státu a pak už nic nebrání jejich nasazení na Ukrajině. Pokud v boji zahynou, nebo padnou do zajetí, tak od nich jejich chlebodárci dají okamžitě ruce pryč.

V mediích prezentované příběhy nadšenců jsou sice hezké, ale s realitou nemají nic společného. Většina z nich oficiálních nadšenců totiž neprodělala vojenský výcvik a byla by spíš na obtíž. Jejich role je tedy čistě propagandisticko-mediální.

Takový vývoj ale nevěstí nic dobrého, může snadno přejít v otevřenou internacionalizaci konfliktu, který by mohl eskalovat až do 3. světové války. Obzvlášť smutné je, že se toho účastní aktivně i vláda a prezident naší staré vlasti.