Německým vítačům muslimských uprchlíků, kteří začali do země přicházet v milionových počtech od roku 2015, se nelíbí příchod 200 000 válečných uprchlíků z Ukrajiny. Třebaže naprostá většina „válečných uprchlíků ze Sýrie“ vůbec ze Sýrie nebyla a většinou se jednalo o mladé muže z celého muslimského světa v Africe a Asii, tak němečtí vítači, media a establishment nepochybovali, že si tyto „uprchlíky“ musí Německo už navždy nechat a živit je, ačkoliv ona válka v Sýrii skončila již před několika roky a jednalo se skoro výlučně o ekonomické uprchlíky.
U ukrajinských uprchlíků (většinou skutečně ženy a děti) je to jinak, ti samí lidé požadují, aby se uprchlíci pokud možno co nejdříve vrátili zpět na Ukrajinu. Také by jim prý neměla být nabízena pomoc, která by v nich mohla vzbudit dojem, že v Německu mají zůstat trvale. Přitom vlna solidarity ze strany německých občanů a soukromých spolků je obrovská. Podobně aktivní je třeba i dánská vláda.
Co je důvodem odmítání bílých a kulturně blízkých válečných uprchlíků z evropské Ukrajiny a naopak preference muslimských imigrantů z odlišných kultur? Asi by se neplnil plán globálních elit, že?“ Evropské bílé obyvatelstvo má být nahrazeno barevnými imigranty a Ukrajinci jsou zkrátka moc bílí! Proto jsou Ukrajinci stěhováni do střední Evropy, kde má vzniknou jakási buffer zóna mezi Ruskem a evropským chalífátem.