Český vědec v Kanadě napsal, že „povinná diverzita“ snižuje kvalitu vědecké práce. Už ho mydlí „kolegové“

Sdílet

Tomáš Hudlický je vědec na Brock University v St. Catharines, v provincii Ontario v Kanadě a nedávno uveřejnil zajímavý článek v odborném periodiku německé chemické společnosti Angewandte Chemie. Hudlický (má i kanadské občanství) v něm napsal, že tzv . diverzita, kdy jsou vědci zaměstnáváni na základě genderové a rasové příslušnosti a ne na základě odborné způsobilosti, vede ke snižování kvality výzkumu a vědecké práce. Pozastavuje se nad povinnými kurzy diverzity (různosti) a rovných příležitostí, které se staly povinnou noční můrou skutečných vědců (asi jako dříve školení marxismu-leninismu). Dále poukazuje na to, že ne každý má zkrátka předpoklady k vědecké práci a nelze to nahradit povinnými kvótami. Naopak povinná diverzita vede ke snížení kvality vědecké práce jako takové.

To okamžitě vyvolalo vlnu hysterie na sociálních sítích ze strany „pokrokových vědců“ (obvykle nemají žádné skutečné vědecké výsledky) a od jeho názoru se dokonce oficiálně distancoval Kanadský chemický institut. Prý každý má právo na vědu a diverzita je prý naopak přínos. Tak dnes vypadá „vědecká debata“ na vysněném Západě, kam chtějí „české elity“ patřit.

Jaký bude osud tohoto odvážného muže, který vyslovil obecně známou pravdu? Nejspíš bude propuštěn ze zaměstnání a dehonestován v mediích.

Podobný trend radikalizace akademické sféry vidíme i u nás doma. I zde talent a skutečné výsledky nahrazuje správný politický názor. Předcházela tomu podobná radikalizace „umělců“, kde byl nedostatek uměleckého talentu nahrazen politickou angažovaností a žádostí o státní granty na provoz jejich „umění“, které by nikdo z vlastní kapsy platit nechtěl.

Tohle celé se ale neděje náhodu a je to další z kroků globálních finančních elit na zničení tradičního západního světa bílého heterosexuálního muže.

Čím víc se společnost vzdálí od pravdy, tím ví nenávidí ty, kteří jí říkají….

Bystrého pozorovatele asi nepřekvapí, že současný neomarxismus velmi připomíná metody marxistických revolucionářů. Není divu, původ a ideové vybavení jeho autorů je přece stejné, stejně jako jejich mecenáši a podporovatelé. Kulisy se změnily, síly rozvratu ale mají stále stejnou tvář.

Brunclík


Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *