Zatím, za clonou paniky z CoV-19, probíhá útok na soukromí na internetu

Sdílet

Nemyslím si, že koronavirus je uměle vyrobený, nebo úmyslně vypuštěný, ikdyž ani to nevylučuju. Jisté je jen, že praktičtí, pohotoví lidé využívají příležitosti, co jim epidemie nabídla. Jimi jsou bezpochyby i američtí senátoři (společně demokratičtí i republikánští), kteří zrovna, pod cynickou záminkou boje proti zneužívání dětí přes internet, prosazují zákon „EARN IT“(Eliminating Abusive and Rampant Neglect of Interactive Technologies Act). Říct záminkou je jisté a výstižné. Takovým lidem o ochranu dětí před předčasnou sexualizací a celkově o zdravý psychický vývoj dětí nikdy doopravdy nešlo, jinak by netolerovali, často přímo podporovali, takové a mnohé další zvrhlosti.

Návrh zákona EARN IT nepřímo, ale spolehlivě směřuje k donucení tvůrců internetového komunikačního softwaru a provozovatelů internetových komunikačních platforem, aby neumožnili svým uživatelům si mezi sebou posílat zprávy „end-to-end“ šifrovaně. Zjednodušeně to znamená, že by všechen komunikační software musel mít „zadní vrátka“ k dešifrování zpráv přes něj poslaných, a jeho tvůrce či provozovatel by byl povinný poskytnout přístup, klíč od nich, různým státním institucím USA.

Problémovost takového opatření možná pro laika není hned jasná, ale je velká. Hrozí vynesení nebo uloupení klíče ze státních institucí ven, tudíž i mezi kriminálníky. V takovém případě by všechno šifrování, jehož by se to týkalo, bylo rázem prolomeno. A k únikům tajných dat ze státních institucí USA už dřív opakovaně došlo. I kdyby se nestalo tohle, lze prakticky s jistotou předvídat, že samy státní instituce USA zneužijí klíč k „zadním vrátkům“ šifrování proti nepříjemným „populistům“, investigativním novinářům, o disidentech ani nemluvě. Člověk nemusí dělat vůbec nic protiprávního, a přesto kriticky záviset na spolehlivém šifrování – příklad za všechny budiž utajení své strategie a (zatím)neveřejných kroků v konkurenčním prostředí, jak podnikání, tak politiky.

Lišáctví, s jakým na to autoři návrhu zákona EARN IT jdou, si taky zaslouží pozornost. Chtějí novelizovat část dřívějšího zákona o komunikaci, která umožňuje svobodu projevu tím, že za poslaný nebo sdílený obsah je před zákonem zodpovědný jen ten, kdo ho sám poslal nebo sdílel, ale ne firmy, prostřednictvím jejichž softwaru nebo služby to udělal. Nebýt toho, skončili by třeba Facebook, YouTube a mnohé jiné rychle pod záplavou žalob, například za pomluvy. EARN IT by zavedl novelizaci, že aby se zprostředkující firmy dále těšili ochraně tohoto pravidla, musely by k tomu splnit podmínky vydané novou komisí, kterou EARN IT zavádí.

Tak by ty firmy dostaly na výběr, jestli se podřídí požadavkům komise, nebo budou čelit zaručeně nezvladatelnému náporu žalob ze všech stran. Tím, i když v EARN IT přímo není ani zmínka o šifrování, by byla budoucnost end-to-end šifrování zpečetěná. Totiž do té nové komise by žádné zástupce nevolila veřejnost, zatímco ministerstvo domácí bezpečnosti a ministerstvo spravedlnosti by v ní měli své zástupce. Je dobře známo mezi odbornou veřejností, že těmhle ministerstvům je dlouhá léta šifrování bez zadních vrátek, dostupné veřejnosti, trnem v oku.

Žijeme v globalizovaném světě, USA uplatňují v ČR značný vliv, a jsme v podstatě disidenti. To je odpověď na otázku, co může České vlastence zajímat na nějakém zákonu v USA.

Nakonec, pravidelného čtenáře České věci stěží překvapí, že mezi 10 senátory navrhujícími EARN IT jsou Lindsey Graham(zuřivě pro-Izraelský), Richard Blumenthal(židovského původu), a Dianne Feinsteinová(židovského původu). Kromě nich se také líbí nejvyššímu státnímu zástupci Williamu Barrovi(židovského původu), tomu by dal pravomoc konečného schválení pravidel, jejichž vznik by EARN IT zapříčinil.

Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.


Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *