Německá kancléřka A. Merkelová byla dlouho dobu miláčkem židovských lobbystických organizací. To se ale začíná měnit a to dokonce přesto, že ji Židovský světový kongres udělil cenu T. Herzla „za zvláštní služby Židům a státu Izrael“. Mnohé židovské organizace se pustily do její kritiky. Jednak kvůli rostoucímu antisemitismu v celé západní Evropě, který páchají téměř výlučně muslimští imigranti. Dále kvůli podpoře Palestiny, bojkotu izraelského zboží, podpory Iranu atd. Židé (Izraelci) byli mnoho let zvyklí, že německá vláda jim bude nejenom posílat každoročně obrovské finanční částky a předávat zdarma moderní technologie, ale i je na slovo poslouchat. To se ale mění, nelze současně podporovat muslimy a Židy.
Jaké z toho plyne obecné poučení? Jsou lidé a skupiny, kterým se nelze zavděčit. Kdyby se A. Merkelová starala primárně o blaho etnických Němců a Německa, nemusela by podobné etudy dnes zažívat! Z lavírování mezi střídavým podkuřováním vzájemně nesnášejících se muslimů a Židů nemůže A. Merkelová vyjít jako vítěz. Vždy jedna strana bude křičet, že se jí děje příkoří a bezpráví.
To ale známe i u nás, Třeba nedávné hlasování o „izraelské“ deklaraci v parlamentu a lokajský přístup celého politického spektra včetně SPD, který rozhodně neodpovídá českým národním zájmům. SPD snad jednu radu, úslužnými kolaboranty nejvíce pohrdají ti, kterým se snažíte vlísat se do přízně. Stejně negativně to budou vnímat i vlastenečtí voliči. Cílem nezávislé ČR by měl být přátelský a vzájemně výhodný vztah s Izraelem a ne jednostranné posluhování a boj za izraelské zájmy až „do posledního Čecha“. Takový vztah by měla mít ČR ke každé zemi a je jedno, zda je to USA, Rusko, Portugalsko, Izrael, Japonsko, či Bolívie. Stejně podlézavé chování českých „elit“ vidíme u muslimských autoritářských režimů sponzorující islámskou expanzi do Evropy jako S. Arábie, Katar atd.
Sára Stein