Dilema antiislamisty. Islámský plán na ovládnutí světa existuje, ale ten židovský je konspirační teorie. Jaký je rozdíl mezi koránem a talmudem?

Když se zeptáte nějakého zapáleného bojovníka proti islámu, zda existuje nějaký plán muslimů na ovládnutí světa, okamžitě dostanete dlouhý odborný výklad. Budou následovat citáty z koránu, hassíd, či výroků současných imánů (viz. aktivista A. Fišer, sociolog Petr Hampl, spisovatel B. Kuras atd. ). Vše bude perfektně vysvětlené a doložené.

Jenže zkuste před tímto typem lidí poukázat na podobné znaky u Židů v jejich svatých textech. To se dočkáte posměšků o konspiračních teoriích a budete v lepším případě označeni za hlupáka, ti snaživější na vás třeba podají i trestní oznámení pro zločin „antisemitismu“. Přitom argumentaci budete mít zcela stejně dobrou a podloženou výroky z talmudu a gemary. Doložíte to ověřenými výroky předních současných rabínů ( „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst“. vrchní sefardský rabín Ovadia Josef v roce 2010!) . Stejně bude reagovat na možnosti existence tajných společností jako jsou zednářské lože, či ilumináti atd.. Jenže antiislámský aktivista nebude chtít nic slyšet, žádné argumenty, důkazy. Bude najednou slepý a hluchý. Je celkem logické se ptát, proč se to děje?

Nabízí se několik vysvětlení

1. Většina antiislámských aktivistů jsou de facto sluníčkáři s výjimkou na islám. To jsou aktivisté ovce, kteří dokáží pouze papouškovat fráze předložené vůdci, kteří mají ale své osobní zájmy a často zastupují zájmy někoho jiného.
2. Někteří aktivisté k tomu mají osobní důvody. (To lze chápat a vetšinou se jedná o vedoucí aktivisty, kdy někteří mají za sebou úspěšný rozvrat řady vlasteneckých aktivit a čerpají ze staletých zkušeností rozvracení cizích zemí a národů)
3. 70 let holocaustové „výchovy“. Kdy se podařilo vytěsnit téma kritiky Židů mimo veřejný prostor. (Z velké části i hrozbou trestních sankcí)
4. Hrůza dotyčného, hlavně aby si o mě někdo nemyslel, že jsem antisemita/rasista atd. Souvisí částečně s bodem 3.
5. Dotyčný se bojí pomsty kritizovaných (to je lidsky pochopitelné s reálným základem viz třeba nedávné politické procesy s A. Bartošem).

Jenže bez opravdu svobodné diskuse na jakékoliv téma ve svobodné společnosti nežijeme. Proto se nebojte pravdy a svobody!

David Kraus