Když byl po posledních komunálních „volbách“ do funkce pražského primátora nainstalován jakýsi Hřib z Pirátů, tak mnozí soudní lidé obraceli oči v sloup s nevyřčenou otázkou. „Jak může hlavní město řídit diletant, který předtím nevedl ani asistentku“? Stejní lidé si kladli další otázku. „Čím se takový diletant asi bude zabývat?“.
Uběhlo několik měsíců a začíná se ukazovat, jaké priority si koalice neomarxistických spolků Pirátů, TOPP 09 a Praha sobě vytýčila.
Například jednou z hlavních priorit se zdá být genderová vyváženost v dopravním podniku. „Koho zajímají zdemolované zastávky, přeplněné tramvaje atd., když máme mezi řidiči městských autobusů málo žen?!“, zdá se být motto vedení Prahy! Zde soudruhům z pražské koalice připomínáme podobné iniciativy komunistů z 50. Let, kdy chtěli zapojit ženy mezi horníky. Skutečnost, že se ženy na fyzicky těžké práce nehodí, nikoho nezajímala. Stejně jako nikoho dnes nezajímá, že ženy nemají o podobné typicky mužské práce zájem.
Co za toho plyne?
- Pokud dosadíte do vedení města/státu/firmy diletanta, tak se bude vždy zabývat podružnými (ideologickými) nesmysly. To jsme viděli již u předchozí primátorky, nikdy nepracující neziskovkářky Krnáčové, která raději chodila čistit hate free kavárny a na gay pochody, než by se věnovala rozvoji města, kterému prostě nerozuměla a primátorská práce byla (stejně jako u Hřiba) daleko za hranicí jejich schopností. Hřib od Pirátů se zase rozhodl svojí funkci proměnit v luxusně placeného turistu.
- Ten, kdo tam podobným stranám umožnil vstoupit, nepochybně sleduje nějaký záměr. Jaký zatím nevíme.
- Neomarxistické strany primárně prosazují radikální ideologické koncepty. Že to poškozuje běžné obyvatele Prahy a neřeší skutečné problémy města? To je přece vůbec nezajímá!
- Jak jsme viděli na příkladu Brna, napáchané škody (Žít Brno) se pak odstraňují velmi těžko. (Přísun problematických imigrantů, penězovody na spřátelené „neziskovky“ a kamarády umělce atd atd.)
Prostě: pusťte blázny k řízení a budete mít blázinec.
A. Fišer