„Úspěchy“ ukrajinské liberální demokracie – země se rychle vylidňuje

Nedávno byly na Ukrajině prezidentské volby. Zamysleme se nad tím, co převrat v roce 2014 přinesl Ukrajině a obyčejným Ukrajincům.

Před nedávnem jsem si z pražského letiště Ruzyně zavolal taxi, řídil ho mladý muž, asi 35 letý, s lehkým východoslovanským přízvukem. Dali jsme se do řeči. Byl to Ukrajinec Ivan, který pocházel kousek od Dněpropetrovsku (město na pobřeží Černého moře). V Praze prý žije od roku 2015. Nejdříve dělal na stavbě, pak zahradníka a teď dělá řidiče taxíku. Do Prahy již přivezl manželku a obě malé děti, to starší prý chodí v Čechách do školy. Z Ukrajiny odešel, protože by musel narukovat do armády. Prý proti Rusům na Donbase nic nemá, tak nechápe, proč by tam měl za nějaké cizí zájmy válčit a nasazovat krk pro nějakou koalici „jevrejských oligarchů a fašistických banderovců“ (cituji doslova). Prý se z Ukrajiny vystěhovala i celá jeho širší rodina. Část je v Polsku, část zde a jeden bratr pracuje v Itálii jako sezonní dělník. Hlavní motivací byla otřesná chudoba po roce 2014, teror vládnoucí oligarchie a drancování země cizinci a místními oligarchy. Prostě neviděli na Ukrajině budoucnost ani pro sebe, ani pro své děti.

Co mám tedy o Ukrajině, která se vydala po ozbrojeném převratu (Majdan, organizovaný a financovaný Západem) na cestu „liberální demokracie“, říkají statistické údaje? Ukazuje se, že běžní Ukrajinci mají k současnému režimu jednoznačný vztah a hlasují nohama. Znamená to, že Ukrajinu masivně opouštějí a ta se vylidňuje.
Jestliže před rokem 2014 pracovalo v zahraničí 1,5-2 milionů Ukrajinců, dnes se to číslo odhaduje na 6-9 mil. (2-3 mil. v Polsku, 2-4 mil. V Rusku, cca 2-300 000 v ČR, 2-300 000 v Itálii, 1-200 000 ve Španělsku, 150 000 v Německu, atd.). To je tedy skoro 1/4 veškeré populace! A trend odchodu Ukrajinců má vzrůstající tendenci, o emigraci prý uvažuje až 1/3 ukrajinské populace! Nad katastrofální depopulací země začínají lamentovat již i oficiální ukrajinské úřady, prý zemi opouští 1 milion osob ročně…

O počtech Ukrajinců u nás se v Praze snadno přesvědčíte, když pojede brzy ráno MHD. Běžně uslyšíte ruštinu (ukrajinštinu) od lidí spěchajících brzy ráno do práce. Co je zajímavé, že v tu dobu nikdy v MHD nepotkáte třeba Araby, černochy, nebo Vietnamce. Ale Ukrajinci u nás zdaleka nepracují pouze manuálně, je běžné potkat ukrajinského lékaře, zdravotní sestru, inženýra apod. Opět zásadní to rozdíl mezi Ukrajinci na jedné straně a Vietnamci, černochy, Araby na straně druhé. Byť oficiální propaganda podsouvá přesně opačný pohled. Jenže je to logické: proč by černoši, muslimové a Vietnamci vstávaly brzy ráno, když jejich kriminální obchody mají „hlavní business dobu“ většinou večer (například prodej drog).

Není divu, že Ukrajinci opouštějí zemi, když se podíváme na ekonomické ukazatele. Například HDP pokleslo v letech 2014-16 o více než 30%, a údajný růst prezentovaný spřátelenými západními agenturami (MMF, Světová banka) pro léta 2017-2018 existuje pouze v jejich fantasii a jedná se o účelovou PR kampaň. Velmi podobnou situaci vykazuje inflace v letech 2014-15. Přesáhla 50%,
V letech 2016-17 byla na úrovni 20% a nyní se pohybuje kolem 10%. Opět se jedná o „oficiální“ údaje ukrajinských úřadů a Západu, a je tedy radno brát tato data se značnou rezervou. Mimochodem, v roce 2014 poklesla místní měna o 70 procent své hodnoty a většina ukrajinských důchodců, státních zaměstnanců a mladých rodin se ocitla v roli žebráků. Mladí odešli do ciziny, důchodci zůstali a živoří na pokraji fysického přežití. (Osobní zkušenost přátel, kteří loni v létě Ukrajinu navštívili a důkladně procestovali).

Kdo z převratu profitoval? Především západní korporace a jejich místní proxy, tedy vybraní místní oligarchové.

Západní korporace a fondy se zmocnily velké části ukrajinského nerostného bohatství, průmyslu, ale i zemědělské půdy! Hlavní roli zde hrají firmy jako Goldman Sachs, fondy G. Sorose, aktivní je i rodina Rothschildů a jim podobní. Překvapivě nevidíme investice západních firem, které plánují na Ukrajině něco skutečně vyrábět. Jako by cílem bylo Ukrajinu vylidnit a zmocnit se jejího přírodního bohatství. Ukrajina je na přírodní bohatství velmi bohatá země a dříve byla nazývána „obilnicí Evropy“.

Významnou (ale klesající) roli hrají místní oligarchové, kteří většinou nejsou ukrajinského původu a ke svému majetku přišli „privatizací“ (česky rozkradením státního majetku) v 90. letech minulého století. Místní Ukrajinci jim prý říkají „oligarchové s izraelským pasem“. O jejich vztahu k Ukrajině vypovídá nejlépe i to, že většina z nich na Ukrajině nežije. Jako hlavní představitele můžeme uvést Porošenka, Pinčuka, či Kolomojského (který se proslavil i vybudováním největšího židovského komplexu v Evropě, možná i na světě, zvaného Menora, který najdete v Dněpropetrovsku v ulici Šolom-Aleichem). Jižní Ukrajina má pro aškenázské Židy zvláštní význam, protože to byla vlast jejich předků Chazarů, kteří konvertovali k judaismu.

Dále na převratu vydělala úzká skupinka ukrajinských ultra nacionalistů, potomků banderovského hnutí. Většinou se jedná o příslušníky ozbrojených složek a mafie. Zapomenout nesmíme ani na úzkou skupinku ukrajinských pravdoláskařů v tzv. „neziskovkách“, kteří jsou financováni západními korporacemi a slouží k legitimizaci jejich drancování Ukrajiny.

Jaká je budoucnost Ukrajiny? Ta nejbližší není právě růžová. Západní finanční oligarchie a jejich místní proxis budou pokračovat v drancování země a vykořisťování místního obyvatelstva, které bude nadále upadat do chudoby, jakou známe možná z Afriky. Tím ale bude narůstat odpor místních vůči cizím vládcům (jak cizincům, tak místním ne-ukrajinským menšinám, které jim slouží) a ukrajinským kolaborantům. Časem lze očekávat, že se obyvatelstvo postaví na odpor a cizí vládce a jejich slouhy ze země vyžene, ale asi to bude krvavý proces, a nebude to zítra.

P.S. Náš odhad „vítěze prezidentských voleb“. Půjdeme proti oficiálnímu proudu, který již oslavuje „komika“, podle nás zůstane ve funkci „čoko“ Porošenko. Přece jenom je pro západní pány Ukrajina nyní příliš důležitá a nemohou jmenovat do vedení země totálního neschopného moulu typu Čaputová na Slovensku, který není schopen řídit ani vlastní domácnost.

Tomáš M. a A. Fišer

Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.