Když člověk například podává výpověď, tak na začátku se úředník nebo policajt ptá: Znáte nebo jste příbuzný poškozeného nebo obviněného? Také v pravidlech loterií bývá něco ve smyslu, že vyhrát nemůžou příbuzní organizátorů. To znamená, že tyto vztahy se považují za hodné pozornosti, za důležité. Vlastně se předpokládá, že můžou ovlivnit výpověď vypovídajícího, nebo zapříčinit podvádění v loterii či soutěži.
Židé, ale i Romové, Vietnamci a mnoho dalších menšin, vykazují výraznou vzájemnou sounáležitost vůči majoritnímu okolní. To je obecně známé. Třeba židé to i sami potvrzují, například v knize Svár bratří v domě izraelském, str. 49 „totéž platí i pro vztah k etnické solidaritě, což je podstatný prvek židovského života“, str. 81 „Pocit sounáležitosti s židovským národem je tak silný, že se bohužel vyhýbáme tolik potřebnému kulturnímu boji“.
Myslím, že v případech interakcí členů takových skupin s lidmi mimo jejich národ, etnikum, víru, může vztah jejich vzájemné soudržnosti být významný podobně jak vztah příbuzenství.
Vnímám však zajímavý rozdíl: Veřejnost se normálně o vztahy a příbuzenství mezi politiky, boháči, slavnými umělci, sportovci a vědci zajímá. Zájem, jak se věci v lidské tlupě mají, je pradávná lidská přirozenost, zdaleka ne samoúčelná. A média jí vychází vstříc, a celkem bez problémů. Přinejhorším jsou zaškatulkovány jako bulvár.
Ale psát o příslušnosti k takovým skupinám je mnohem řidší, jako by to bylo považováno za nepřístojné. Často se toto mlčení řeší samo přirozeně: když je ona skutečnost očividná, například u východních Asiatů. Jindy ale očividná není. Ale je tím nějak méně zajímavá? Neochuzujeme se tak o střípky mozaiky, jak se věci mají? Jestli se o ně ochuzujeme, vynahrazuje nám to snad nějaký přínos?
pro Českou věc napsal J.P.
Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.