Kde trestali antisemitismus smrtí a proč?

Sdílet

V dnešní době není možné ve většině evropský zemích ani náznakem kritizovat Židy, či židovské organizace bez hrozby postihu trestního stíhání a s tím spojené společenské a profesní likvidace.

Málo se ale ví, že existovala země, kde byl „antisemitismus – kritika Židů“ dokonce trestána smrtí.

Tou zemí byl SSSR a zákon o „antisemitismus jako hrdelním zločinu“ byl jeden z prvních, který tehdejší sovětské vedení přijalo. Důvod byl velmi prostý. Původní sovětské vedení bylo až na několik málo výjimek židovské (Trockij, Zinoviev, Kameniev, Radek, atd atd.) Nežidovských komunistů bylo v něm tehdy pomálu s výjimkou Stalina a Rusa Bubnova. Nebylo divu, že tehdejší revolucionáři okamžitě po převzetí moci rozpoutali teror proti ruským národům a jejich tradičním elitám, které historicky nenáviděli a teď k tomu měli i „teorii třídního boje“ od K. Marxe (ten byl rovněž židovského původu). Obyvatelstvo SSSR se velmi rychle uvědomilo, kdo za jeho mizérií a útlakem stojí.

Nebylo proto nic překvapivého, když sovětské vedení tvořené Židy a trestní komanda (tvořená převážně Židy) začalo jakékoliv kritiky své brutální politiky stíhat a likvidovat. Jako jeden z prvních zákonů mladého SSSR byl proto zákon trestající antisemitismus „nejvyšší výměrou“ (trestem smrti). Vzhledem k etnickému složení tehdejšího vedení SSR to nebylo překvapivé. Židovští vůdci sice oficiálně náboženství a národy neuznávali, ale skutečnost byla jiná. Media po celém světě včetně těch židovských psala ve 20 letech 20. století o SSSR jako o „židovském experimentu a projektu židovského myšlení“.

Jako oficiální zdůvodnění sloužil Leninův projev z jara 1919 o „antižidovských pogromech“. Zákon byl běžně uplatňován a za často údajný antisemitismus bylo během prvních let SSSR popraveno mnoho Rusů i příslušníků jiných národů SSSR. Většina vražd proběhla bez soudu a občas bylo cílem zmocnit se majetku obětí pro velitele trestných komand. Stejně tak se Židé stali veliteli většiny táborů GULAGu a byli odpovědní za smrt milionů vězňů.

V SSSR ale souběžně probíhal boj mezi národními komunisty (většina byli nežidé) a internacionálními komunisty (Trockisty – naprostá většina byli Židé), oficiálně stále platil zákaz „antisemitismu – jakékoliv kritiky Židů pod trestem smrti“. 12. ledna 1931 Stalin, vedoucí postava národních komunistů, v rozhovoru s „Židovskou tiskovou agenturou“ prohlásil: “ v SSSR je antisemitismus trestán s nejvyšší přísností jako jev nepřátelský sovětskému systému. V SSSR je antisemitismus trestán smrtí“.

Židé-revolucionáři byli zcela beztrestní a nebylo divu, že se aktivně zapojili do kolektivizace zemědělství, kdy velitelé trestních oddílů a členové trestních komand byli opět většinou Židé. Za oběť jim padlo několik milionů Ukrajinců a mnoho revolucionářů se v rámci beztřídní společnosti stalo tajnými boháči díky rozkradení majetku ukrajinských rolníků. To také byl hlavní důvod, proč se řada Ukrajinců zapojila do protižidovských pogromů v rámci německé okupace. Mnoho z nich se jen chtělo pomstít za vraždy a vyhnání svých rodinných příslušníků v rámci kolektivizace.

Situace se začala měnit po roce 1936, kdy národní komunisté v čele se Stalinem ovládli vedení SSSR. Zákon trestající antisemitismus smrtí byl následně potichu zapomenut…. Většinu velitelů táborů Gulagu sice byli stále Židé, ale ve vedení určující směr země se situace radikálně změnila a cílený teror nežidovského obyvatelstva byl více méně opouštěn, byť byl uplatňován princip kolektivní viny vůči národům, které zradili SSSR během 2. světové války (Pobaltí, Tataři, Čečenci atd.).

Je třeba zdůraznit, že tehdy nedošlo k perzekucím židovského obyvatelstva na etnickém základě, likvidováni byli jen Židé ve vedení strany, armády, tajné policie a státním aparátu. Zajímavé z tohoto pohledu byly procesy s tzv. „lékaři vrahy“ po 2. světové válce, kde se zdůrazňoval jejich sionistický (nikoliv židovský) původ. Což bylo pravděpodobně dáno tím, že Stalin nečekal, že se nový stát Izrael, který vznikl z velké části díky vojenské pomoci SSSR a jeho spojenců. obrátí proti němu. Kdy ho z jeho pohledu zkrátka Židé napálili a převezli.

To už je ale jiná kapitola dějin….

Joe Nowak, Chicago, USA

článek nemusí vyjadřovat názor redakce


Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *