Pohledy na přední postavy „české“ diplomacie vyvolávají dojem, že podmínkou úspěšné kariéry v černínském paláci je práce v neziskovce Člověk v tísni.
Třeba hlavní postava české politiky odpovídající za bezpečností a zahraniční politiku ČR a hlavní poradce premiéra Fialy T. Pojar. Před nástupem na pozici náměstka na MZV ČR pracoval jako výkonný ředitel u Člověka v plísni. Pak se rozjela zářná kariera. Náměstek, velvyslanec v Izraeli a teď vládní zmocněnec pro zahraniční a bezpečnostní politiku aktuálně vyjednávající „detaily“ smlouvy s korejskou firmou, která má dodat jaderné bloky na do jaderné elektrárny. O stamiliardovém kontraktu tak de facto nakonec rozhoduje neziskovkář z globalistické ngo…
Dalším příkladem je současný náměstek na MZV ČR J. Marian i pro něj bylo první zaměstnání u Člověka v tísni, pak tedy ještě musel stvrzovat svoji ideovou uvědomělost u dalších neziskovek a vida dneska je z něj náměstek a jeho úkolem je de facto bojkotovat iniciativu Trojmoří.
Takových kádrů by se mezi našimi diplomaty našlo ještě víc, česká diplomacie je dnes snůška ideologických klaunů, agentů cizích entit a mluvků, kteří své zemi jen škodí. Čeká nás brzy velká očista tohoto ústavu, to je jisté.
Jedno poučení z toho plyne. Kdo chce udělat karieru v „české“ politice musí do Aspen institutu, kdo chce udělat karieru v diplomacii musí do Člověka v tísni. To jsme jako Češi dopadli…
diplomat sloužící své vlasti