Základem morálky je schopnost vyvodit odpovědnost za své chování. Někteří to dokážou, jiní ne. A ti, kdo to nedokážou, se morálními nikdy nestanou, i kdyby z nich média dělala sebevětší „morální majáky“.
Jakožto národní demokrat začnu vzpomínkou na smutný osud rodiny Rašínů. Alois Rašín, jeden z Mužů 28. října a v podstatě otec československé (i české) koruny, podlehl zranění od anarchistického atentátníka. Jeho syna Ladislava Rašína umučili Němci za jeho názory proti německé okupaci. Mnohem méně se již ví, že se smutného osudu dočkal i další člen rodiny.
Peter Rašín, Aloisův vnuk, se v červenci 1990 přijel podívat do rodné vlasti jeho předků. Jakmile vyšel z pražského hlavního nádraží, zavraždil jej Petr Kuřátko – recidivista, který byl nedávno propuštěn Havlem v rámci amnestie.
A nebyl to v té době zdaleka jediný případ. Havlova rozsáhlá amnestie dostala na svobodu celou řadu násilníků, což prudce zvýšilo zločinnost a přineslo celou řadu zločinů včetně vražd. Mnoho životů nevinných lidí zde bylo zmařeno. A Václav Havel měl na rukou jejich krev.
Na toto vše jsem si vzpomněl dnes, když jsem se dozvěděl o abdikaci maďarské prezidentky Katalin Novákové. Ta nedávno omilostnila pracovníka dětského domova, který tam kryl zneužívání dětí. Tuto svoji chybu si uvědomila a rozhodla se za ni nést osobní odpovědnost. Ačkoliv její funkční období končí až v roce 2027, rozhodla se odstoupit z křesla prezidentky již teď.
Srovnejme to s Václavem Havlem. Vyvodil snad on nějakou odpovědnost z těch brutálních zločinů, které spáchali ti, které propustil? Nechci snižovat utrpení těch zneužívaných dětí v Maďarsku, ale stále se jednalo o nesrovnatelně menší zločin než vraždy pácháné násilníky amnestovanými Havlem. Pokud by v sobě Havel měl alespoň z desetiny tolik morálky jako Nováková, tak by hned abdikoval. On namísto toho pokračoval a navíc se nechal napotřetí zvolit za prezidenta ČR jednoznačným podvodem včetně účelového zatčení jeho protikandidáta Miroslava Sládka.
Katalin Nováková ukázala, že i přes její chyby má v sobě to nejdůležitější: morálku. Václav Havel naopak nebyl morálním člověkem zcela vůbec. Ať už šlo o jeho podvodné zvolení, o rozsah a důsledky jeho amnestií a milostí či o jeho podporu bombardování Srbska.
Takovou osobu, jako byl Havel, opravdu není vhodné ukazovat jako nějaký „morální maják“, ale spíše jako odstrašující příklad.
RNDr. Jan Sedláček, místopředseda ND
článek byl převzat ze stránky ND bez vědomí autora