Fiala se ptá: Jsme ochotni přijmout nezbytné změny, abychom zajistili dobrou budoucnost našich dětí? Fiala jako správný liberální demokrat cynicky mění rétoriku. Už nejde o naší prosperitu a blahobyt v budoucnu, ale najednou jde o budoucnost našich dětí. Prolhaný populismus vždy přizpůsobuje konkrétním okolnostem.
ODS od samého začátku staví na budoucí prosperitě aktuálně žijících lidí. Od transformace z Občanského fóra ODS participovala na rychlé privatizaci a svobodném trhu. Tato politika byla odůvodněna příslibem rychlého nástupu blahobytu. Nutno dodat, že lid na to slyšel. Lidé byli ochotni si utahovat opasky s vidinou, že se dožijí luxusního života v konzumní společnosti. Po bolestivých 10-20 letech práce a odříkání měl přijít blahobyt srovnatelný se západním Německem osmdesátých let. Bohatí důchodci měli v dnešní době létat do Karibiku, kde by trávili poslední roky svého života na pláži s kubánským rumem v ruce a doutníkem v ústech. Ostatní důchodci měli být v Thajsku, kde by o ně pečovaly místní prostitutky. Je třeba mít na paměti, že de facto pouze příslib konzumního blahobytu legitimizoval transformační politiku ODS v devadesátých.
Samozřejmě, že politici ODS sledovali především vlastní konzumní blahobyt. Tato strana se stává stranou kmotrů. Za tržní úplatek jsme byli tržně privatizovaní zahraničním kapitálem. Na scénu přichází sociální demokracie. ČSSD slibuje také konzumní blahobyt, ale má jen trochu jiné metody. Typické pro sociální demokraty je, že chtějí blahobytu dosáhnout větší demokratizací všech společenských institucí. Musí být demokratizovaná na prvním místě rodina. Ženy nemají rodit děti, ale vydělávat jako muži. Je podporovaná imigrace, kulturní a národnostní menšiny. Očekávaně sociální demokraté přijímají tvrdé zákony proti nacionalistům. Nejde o české děti, nejde o národní stát, nejde o kvalitní národní populaci. Sociální demokrati jsou stejnými katy Českého národa jako liberálové z ODS. Avšak ani sociálním demokratům se nedaří dosáhnout konzumního blahobytu. Úspěšní jsou pouze v destrukci státu a likvidaci národní společnosti.
Do hry vstupuje ANO s Babišem v čele. Veleúspěšný slovenský oligarcha slibuje, že stát povede jako svojí firmu. Dobrý manager v čele státu zajistí, aby prosperující stát zprostředkoval konzumní blahobyt. Stát samozřejmě není firma, jeho pokus opět nevyšel. Na co by třeba podporoval porodnost českých dětí? Vždyť to stojí peníze, které nepřinesou zisk v jeho volebním období. Pragmatik Babiš jde cestou nejmenšího odporu. Zohledňuje vládnoucí ideologii kulturního marxismu, zahraničním oligarchům ustupuje, aby dosáhl krátkodobého profitu. Zájem národního státu ho samozřejmě nezajímá. Jde jen o aktuální finanční toky. I Babiš zapadá vedle pánů z ODS a ČSSD mezi hrobaře Českého národa.
Teď však začíná největší prdel. Fiala mocensky střídá Babiše. Na post se dostal díky slibům, že zajistí prosperitu, že sníží daně, že rozdrtí Babišovu drahotu. Jeho sliby jsou skoro totožné se sliby politiků ODS z devadesátých let. Rozdíl je v tom, že díky 30 rokům od pádu socialismu už nemůže požadovat utahování opasků spojené s politickou a ekonomickou transformací. Blahobyt má přijít hned. Díky pohádkovým technologiím by se hned mělo zlevňovat, okamžitě by se měla zkracovat pracovní doba. Měly by klesat daně a růst důchodové odměňování. Důchodci by si měli konečně začít užívat slibovaný Karibik. Opak je však pravdou. Jak na to zareaguje správný liberální demokrat? Bude hledat systémové chyby? Začne s vlastní odpovědnosti? Samozřejmě nikoli. Ne, pouze přenese podvodnou rétoriku na jiné hřiště. V adventním výzvě požaduje, abychom si utáhli opasky kvůli dětem.
Rozložený a rozkradený stát nemůže zajistit ani budoucnost dětí, ani konzumní blahobyt. Fiala nemůže být tak hloupý, aby to nevěděl. Jeho údiv nad jinou cenou Nutelly v zahraničí je pouze předstíraný. Ale lze to pochopit, protože průměrný volič je hloupý a snese vše. Ve chvíli, kdy začne mluvit o dětech, však už překračuje všechny meze. I díky politice ODS u nás od listopadu 89. chybí minimálně 1,5 milionu českých dětí. To je pravá cena ODS podvodů. Místo aby o dětech držel hubu a obával se potrestání, vyzývá k utahování opasků kvůli dětem. Zešílel? Pouze okamžitý konzumní blahobyt může legitimizovat jeho politickou přítomnost. Vše ostatní je jen o spravedlivém potrestání.
Podle pruzkumu vlade a politikum veri jen 30% lidi. Je to jeste demokracie ?