Dlouhá léta po roce 1989 se tvrdilo že vše, co není zákonem výslovně zakázáno, je povoleno. Tohle již ale v liberální demokracii roku 2020 neplatí. Zde se explicitně oznamuje to, co je povoleno. Většinou se jedná o krátký seznam s několika výjimkami a vše ostatní je zakázáno. Totalita orwellowského stylu se u nás doma stává realitou. Vše se děje pod rouškou ochrany zdraví a životů nebohých jednotlivců. Ti jsou připoutáni k jednomu místo jako nevolníci ve středověku a pán jim milostivě určuje, co dneska smí a zítra již ne. Někde již dokonce platí i zločin myšlení, Vyprávět by o tom mohl například slovenský politik M. Kotleba.
Někdy jim pán dovolí i procházku do lesa, to v případě, že se nechají „dobrovolně“ testovat jako na Slovensku. Jinak bude muset být slovenský potížista (odpírač dobrovolného testování) zavřený 3 týdny doma a nebude smět dojít dál, než do nejbližšího krámu. Že za chvíli bude úplně bez peněz? Koho to zajímá, hlavně že je zahraniční pán spokojený, myslí si místí „protektoři“. Středověké právo útrpné (a presumpce viny), by se mohlo aplikovat na zločiny myšlení. Obviněný by pak musel dokazovat, že žádné protizákonné myšlenky nikdy neměl.
Jsou to nové časy, ani nacisté a komunisté tak daleko nešli.
student práv