Současné šílenství vytvořené kolem „pandemie“ pandemie koronaviru, kdy se vede „válka“ proti běžnému viru ze skupiny koronaviru, již uvrhla do chudoby a novodobého neofeudalismu stovky milionů lidí. Naší zemi nevyjímaje. Je proto dobré si připomenout, kde byl počátek dnešního boje „proti bakteriím a virům“.
Vše ve skutečnosti začalo již za života L. Pasteura, který je považován za otce teorie, že za příčinu nemoci jsou škodlivé bakterie a viry. Na základě toho byla vyvinuta celá moderní medicína s očkováním, antivirotiky, antibiotiky atd. Po Pasteurovi jsou pojmenovány vědecké ústavy, ulice i odborné ceny.
Málo se ale ví, že ve stejné době žil i další francouzský biolog Antoine Bléchamp. Ten dokonce přišel s některými objevy v oblasti enzymů, které využil sám Pasteur.
Jenže u toho Béchamp nezůstal a při svých objevech zjistil a prokázal, že onemocnění organizmu nezpůsobují bakterie a viry, ale je to to nezdravé (překyselené) prostředí organizmu, které umožňuje bakteriím a virům rozvoj a bujení. Nazýval to vnitřní terén/prostředí,
Béchamp prokázal, že většina nemocí je důsledkem nemocných tělesných tkání a že bakterie i viry bývají spíše až následnými efekty, nežli příčinami nemoci. Proto také doporučoval věnovat pozornost primárně stravě, životnímu stylu a mentálně emočnímu stavu člověka,
Tím se dostal s Pasteurem do ostrého sporu. Pasteur využil svých kontaktů a zainteresovaných přátel v mediích a businessu a začal Béchampa napadat a veřejně ostouzet a urážet. Jeho spojenci dokonce dosáhli toho, že jeho (vědecky prokázaná teorie) byla prohlášena za Index Librorum Prohibitorum (literatura zakázaná katolickou církví). Je to zdánlivý paradox, když si člověk uvědomí, kdo ve skutečnosti vlastnil ta media a firmy, které podporovaly Pasteura proti Béchampovi. Béchamp, který byl znám jako skromný a slušný člověk, raději odešel do ústraní, kde se dál věnoval vědecké práci. Pasteur získal slávu a jeho podporovatelé pohádkové bohatství z prodeje vakcín, konvenčních léků a návazných léčebných metod.
Bechampova teorie tak byla cíleně „zapomenuta“ a vychází se z ní pouze v oblasti alternativní medicíny, ačkoliv jí i řada běžných lékařů začíná „znovu objevovat“.
Převedeno do laické řeči byl spor mezi Paseurem a Béchampem mezi v době korona pandemie o následujícím: je správné zavírat lidi a celé země do karantény a chránit je před virem a čekat na spásnou vakcínu – Pasteur? Nebo zvyšovat imunitu správnou stravou, životním stylem a zdravým chováním a jednáním v oblasti mentálně emoční sféry – Béchamp?!
Odpověď je v podstatě velmi jednoduchá. Představte si plný autobus lidí a jeden z nich bude mít chřipku a kýchat po okolí. Vystaveni viru budou všichni lidé, ale onemocní pouze někteří. Přitom všichni byli zasaženi tím stejným virem. Jak je možné, že u řady lidí chřipka nepropukne?
Možná by nám to mohli zastánci Pasteurova přístupu vysvětlit.
Pro zajímavost Béchamp se úctyhodného dožil věku 91 let. Pasteur zemřel ve věku 73 let a údajně před smrtí zaslal Béchampovi omluvu a přiznal, že pravdu měl on se svojí teorií „vnitřního prostředí“.
badatel
Kdo byli ti majitele novin?