Vlasteneckým hnutím se v naších luzích a hájích nějak nedaří. Vždy to nadějně začne, pak ho ovládnou jisté síly a skončí to řízeným krachem. Já zažil od začátku jednu takovou aktivitu a připomnělo mi to sci-fi pohádku z daleké planety.
Kdysi žil na jednom území cizí planety národ Čekonů, byl to lid mírumilovný, pracovitý a přátelský, proto trpěl na svém území i jiné kmeny třeba Klíštáky a Lahory. Klíšťáci i Lahorové rádi žili z práce druhých, ale Klíšťákům to nestačlo. Chtěli všechno vlastnit a ostatním vládnout a mít je za otroky. Dokonce si k tomu napsali kdysi dávno příručku Galmutum a tou se řídili. Klíšťáci časem dospěli k názoru, že s Čekony jsou problémy. Čekonům se nelíbilo, že by měli pro někoho cizího otročit a nechat si jím vládnout. Klíšťáci se proto rozhodli přivézt do čekonské země cizí bandu kurlimů a Čekony nahradit kurlimy. Kurlimové byli hloupí a nechali se snadno vodit za nos, a to se Klíšťákům líbilo.
Čekoni se ale začali bouřit a dokonce organizovat odpor. Armádu jim sice Klíšťáci přes své nastrčené loutky zrušili, ale začalo to být i tak vážné. Dokonce vznikla organizace Krychle proti Kurlimům. Proto hned Klíšťáci nasadili do organizace své členy Mel Burizona, Kamáše Břichatého a Metora Egostického. Měli za úkol Krychli ovládnout, a pak že se uvidí. Ti se pomocí skuhrání, jak jim každý ubližuje, a arogance, dostali do vedení Krychle. V čele sice formálně nechali dobromyslného Čekona Lahvičku, ale začali hned organizovat rozvrat. Nejprve z Krychle vystrnadili všechny Čekony, kteří nemluvili o Klíšťácích pěkně. Ono řada Čekonů měla s Klíštáky špatné zkušenosti, nebo ukazovala na jejich podivné cíle a špatné chování. Klíšťáci dokonce museli v zemi Čekonů dát přijmout zákony zakazující kritiku Klíšťáků, ale stále to nebylo stoprocentní. Když Klíšťáci vystrnadili z Krychle všechny své kritiky – antiklíšťovity, tak byl čas na rozštěpení Krychle na dva různé tábory. V Krychli sice zbyli už jen obdivovatelé Klíšťáků jako Mana Dubovcová, která žila doma se svým druhem Norbertem Statečným a chameleonem, ale stále si drze myslela, že v její zemi mají žít Čekoni. Proto Klíšťáci vyvolali další rozvrat, zkušeně opili pana Lahvičku, vyhlásili ideové schizma a bylo vymalováno. Začala hádka, kdo za schizma může, a Klíšťáci si spokojeně mnuli ruce. Čekoni se začali hádat mezi sebou a to byl znak rozpadu. Pak už to šlo s Krychlí od deseti k pěti a brzy zanikla. Klíšťáci pak ještě pár naivků vodili chvíli za nos, Lahvičku málem nechali zavřít do šatlavy pro výstrahu ostatním, ale cíl byl splněn.
Za krátkou dobu mohla pověřená trojice Klíšťáků hlásit do centrály – úkol splněn – a přísun kurlimů mohl potichu pokračovat.
Protože se model osvědčil, tak byl hned opakován. Když se Čekoni začali zase organizovat pod hlavičkou bandy Pětikóra, tak jim hned Klíšťáci nasadili starého Mědínka jako gurua a tak Pětikóra zase pomalu spěla k zániku.
Tak to bylo pořád, dokud všem Čekonům na poslední chvíli nedošlo, že bránit svojí zemi musí sami a proti všem. Všechny darebáky ze své země jako kdysi dávno vyhnali a žili šťastně a spokojeně po mnoho let.
Spisovatel
Jedná se o umělecké dílo, kde všechny děje, postavy a jména jsou smyšlená a nemají nic společného s jakoukoliv reálnou situací, či postavou.
To vypadá na BPI 🙂 a “ aktivisty” T. Měšťan, P. Hampl a A. Fisher