Jeden z oblíbených triků vládnoucího establishmentu je nazývat jakoukoliv kritiku Židů a Izraele (i tu oprávněnou) antisemitismem a potažmo rasismem. To platí v celém tzv. západním světe zhruba od roku 1945. Byť podobné pokusy byly v totalitním bolševickém SSSR zaznamenány již v roce 1918. Tehdy po uchopení moci se sovětští komunisté (z nichž většina byla Židé) rozhodli již v roce 1918 přijmout zákon zakazující antisemitismus, skuteční i domnělí antisemité byli trestáni trestem smrti. Byla to reakce na odpor ruského obyvatelstva, které velmi citlivě vnímalo teror a vyhlazování ruského obyvatelstva ze strany nové sovětské moci, kde většina předáků stejně jako aktivních vykonavatelů teroru byla právě židovského původu (což přiznává většina historiků včetně A. Solženicyna).
Této zajímavé problematice se ale dnes věnovat nebudu. Zajímá mě, zda obstojí argumentace, že Židé jsou jedna rasa. Potažmo, zda je kritika Židů rasismus.
Nejprve trochu historie. Židé byli původně semitský kočovný národ (tzv. 12 kmenů izraelských), který přijetím tzv. Tory přijal náboženství, kdy se začal považovat za vyvolený národ, který od Boha přijal zákony, kterými se musí řídit a je tak nadřazen ostatním národům. Všichni ostatní (nežidé) by podle židovských svatých textů a výroků předních židovských učenců i ze současné doby, měly Židům sloužit jako sluhové a otroci. Například výrok vrchního sefardského rabína Ovadija Josefa z roku 2010. „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst.“ Podle vzhledu byli a jsou tito původní Židé zjevně blízko východního vzhledu ostatních semitských národů. Na první pohled je lze těžko odlišit dalších národů vzešlých z této oblasti (třeba Arabů). Zde se dá tedy asi mluvit o Židech jako o společné rase.
Zásadní změna ale nastala v době, kdy se na scénu přichází tzv. Aškenáziové. Ti nemají s původními Židy nic společného. Jsou to původem Chazaři. Chazarská říše existovala mezi lety 618 až 1048, rozléhala se od řeky Dněpr, přes Krym, Kaspické moře, až ke Kavkazu. Co do rozlohy měla zhruba 2 milióny km² (proč se o ní dnes ve škole důvodů neučí?).
Chazaři byli kočovní nájezdníci, žili z toho, že vybírali daně, ale na rozdíl od jiných národů za ně neposkytovali plátcům ochranu. Všechny ne-Chazary považovali za své otroky. Časem jejich vůdcům (hlavnímu říkali kagan) došlo, že by se hodilo i náboženství, které by posílilo chazarskou kmenovou soudržnost. Napadlo je tedy udělat jakési „výběrové řízení“, kterému se dnes říká „chazarská polemika“. Požádali tedy představitele všech tří největších abrahámovských náboženství, aby jim poslali své největší učence, ti aby je přesvědčovali o tom, že jejich náhled na Boha je nejlepší, a k náboženství, jež je přesvědčí, se oni pak s celou říší (!!!) přidají. Je historicky zajímavé, že za Byzanc byli vysláni „naši“ bratři ze Soluně (Cyril a Metoděj), kteří ovšem neuspěli. Ani Islám neuspěl. Uspěl právě judaismus a to z důvodu, že jako jediný (v té době) uznával lichvu (v tom měli jisté zkušenosti, aneb podmaňte si druhé tím, že je zadlužíte), a považoval nevěřící za své otroky. Možná vám to připomíná slavné dílo K.H. Borovského Křest svatého Vladimíra. Bylo by možná zajímavé zjistit, kde vlastně vzal tehdy inspiraci.
A tak se nesemitský národ stal ze dne na den národem židovským. Celá obrovská říše. Časem si ji podmanili Arabové, ale jen na krátko. Chazaři (nyní již židovského vyznání) se zvedli a byli ještě brutálnější k ostatním (nyní již) gojim. Až se do toho vložila Kyjevská Rus, která tuto říši dobyla pod velením knížete Svjatoslava Igoreviče. Ten dotyčnou říši rozprášil, ale obyvatele nechal odejít a tak se po různých skupinách rozplynuli po Evropě.
Mnozí sefardští Židé proto tyto „nové Židy“ dodnes za Židy vůbec nepovažují. Podle nich se Židem může stát pouze dítě narozené židovské matce. Konverzí se podle nich nikdo Židem stát nemůže.
Z výše uvedeného tedy plyne, že sefardští a aškenázští Židé nejsou stejné rasy. Ono je to patrné na první pohled. Proto by z aristotelovské logiky mělo plynout, že kritika Židů jako celku nemůže být rasismus. Ledy by to byla kritika 2 rozdílných ras. Jenže s tím si justice liberálně demokratických států právě v tomto případě hlavu nelámou! Židy celosvětově spojuje pouze náboženství, a případně státní příslušnost, pokud jsou občané státu Izrael. Je to úplně stejná logika, jako že etničtí Češi a v ČR žijící Vietnamci nejsou stejné rasy, byť mohou mít stejné české občanství a někteří i stejné náboženství!
Stejně tak těžko můžete nazývat někoho antisemitou, když nekritizuje semitský národ. To také nějak nedává smysl, že?! Ale ani s tím si liberální demokracie neláme příliš hlavu.
M. Donák
Máte co říct k tématu? Máte zajímavé informace, nebo dobré tipy, kde je sehnat? Či dokonce umíte napsat článek? Pošlete nám ho!, rádi ho zveřejníme. Po identitě našich přispěvatelů nepátráme a jejich texty klidně zveřejníme i anonymně, nebo pod přezdívkou, necháváme na nich, jak si vyberou. Na zveřejnění jejich informačních zdrojů rovněž netrváme. Dobře víme, že v liberální demokracii to je se svobodou slova občas velmi podivné.
Alespoň vidíte , co je to chůcpe:) vymyslíte si jednu rasu a k ni rasismus 🙁
Velmi odvážný článek na dobu, kdy předseda vlády, guvernér cbn a předseda ústavního soudu jsou zide, předseda senátu jejich oddaný služebník 🙂 mate odvahu