Světové osobnosti o Židech. Proč to psaly?

Sdílet

Z dob, kdy ještě ve většině západních zemích bylo možno svobodně psát o Židech, se datují zajímavá svědectví slavných osobností. Slavný ruský spisovatel, maďarský hudební virtuóz, či významní římští autoři. Posuďte sami:

“Malý židovský národ si troufá stavět na odiv nesmiřitelnou nenávist vůči všem národům, vždy pověrčivý, vždy chtivý zmocnit se lstí majetku jiného, pokorný v neštěstí, zpupný v úspěchu. Židé jsou nejhorší ničemové, jací kdy špinili povrch této Země.”
(Voltaire)

“Mravy tohoto prokletého národa se již rozšířily do všech zemí; poražení vnutili své zákony vítězům.”
(Seneca)

“Židé se hnusí lidskému pokolení… Opovrhují vším, co je nám svaté, zatímco jim je dovoleno vše, co my považujeme za zločinné a bezbožné… Jsou tím nejničemnějším národem.”
(Tacitus)

“Židé, kteří si přisvojují titul Božího lidu, jsou skutečným lidem pekla, odpornou kanálií, jejíž kroniky neustále představují zločin v celé jeho ošklivosti.”
(Charles Fourier)

“V téměř všech zemích Evropy se současně rozprostírá mocný, nepřátelsky smýšlející stát, který je se všemi státy a národy v nepřetržité válce a jenž tak těžce doléhá na mnohé jejich příslušníky: tím státem je Židovstvo. – – – Nevěřím… že je tak strašný jen proto, že tvoří oddělený a pevně propojený stát, nýbrž hlavně proto, že tento stát je postaven na nenávisti vůči celému lidskému pokolení.”
(Johann Gottlieb Fichte)

Přijde okamžik, kdy všechny národy, mezi nimiž Židé žijí, pochopí, že otázka zda nechat vše při starém nebo Židy vyhostit, je otázkou života a smrti.”
(Ferenc Liszt)

“Ve skutečnosti nebyla židovská otázka v žádné době a žádné zemi otázkou náboženskou; všude a vždy se jim jednalo o hospodářské zničení a rozklad mravů.”
(Eduard Drumont)

Žid kdekoliv se usadil, tam ještě více snižoval a kazil lid, tam ještě více upadala lidskost, ještě více klesal stupeň vzdělanosti, ještě hnusněji se rozšiřovala beznadějná nelidská chudoba a s ní zoufalost. Tažte se domorodého obyvatelstva z našich západních a jižních gubernií: ‘Co hýbe Židem a co jím hýbalo po tolik století?’ Dostanete jednomyslnou odpověď: ‘Nemilosrdnost hýbala jím, jen nemilosrdnost k nám a jen touha nakrmiti se naším potem a naší krví.’ A co více? Ukažte na nějaký jiný národ z jinorodých národů v Rusku, který by se mohl v tomto případě rovnati Židu svým hrozným působením. Nenajdete takového!”
(Dostojevskij)

“Až po nejvýše vzdělané kruhy společnosti nyní zaznívá jako z jedněch úst: ‘Židé jsou naším neštěstím.’“
(Heinrich von Treitschke)

Na všech velkých katastrofách mého (francouzského) národa nesou vinu Židé. Bylo tomu tak i u všech ostatních národů a všechny budou nuceny se proti Židům bránit a chránit se před nimi.”
(Henri de Rochefort)

Proč psali taková vyjádření, ačkoliv se sami navzájem vůbec neznali. Dívali se jen kolem sebe a psali o tom, co viděli? Nebo to byli zlí antisemité posedlí předsudečnou nenávistí?

Dnes si takové otázky nikdo v Evropě nahlas klást nemůže. Čekalo by ho vězení, Evropané si ale musí položit otázku, kdo jim ve skutečnosti vládne a kdo je jejich nepřítel. kdo se bojí svobody slova?

Joe Nowak, Chicago, USA

článek nemusí vyjadřovat názor redakce


Sdílet

10 Replies to “Světové osobnosti o Židech. Proč to psaly?

  1. Jako polovicnimu Židovi mi to není příjemné cist, ale i gojim by měl mít právo kritizovat zidy ne jen Židé nadávat gojum

    1. Dnes je přímo IN CHLUBIT SE SVÝM ŽIDOVSKÝM PŮVODEM, je to od tebe pěkné, žes to připomenul. Jen chci dodat, že obrázek je přímo podobiznou „našich“ dnešních tváří z televizních obrazovek. Bavičů a politiků. Ale není každý prototypem, Třeba Fialinka, Jsou pomíchaní. O NICH už psaly i lidové spisovatelky jako Pitnerová a Javořická. Takovou perfektní alegorii na JEJICH povahy je povídka od Vlasty Javořické PAVOUK z Lidových povídek. Zobrazuje chudého žida se ženou, kteří došli o dědiny a na dluh si koupili domek a udělali z něj hospodu. Do pár let zadlužili sedláky, celou dědinu a vše patřilo jim. Podobná povídka je od Pitnerové, tuším se jmenuje Do osmi let. Podobný scénář, ještě krutější. Proč to asi takové lidové spisovatelky psaly?

    2. Protějškem slova Žid, je Křesťan, jedná se přece původně o víru. Gojim je nadávka, , je to dvojnohý skot, zvíře, něco méněcenného. Nevím, proč nás tak nazýváš. Pro vás jsme GOJIM, pro cikány jsme GÁDŽOVÉ. Ale MY jsme původní obyvatelé Evropy, My sem patříme jsme vyznavači učení Krista a jsme křesťané, žádná zvířata. Ty POLOVIČNÍ gojime! Celek má přece půlky dvě , ne?

    3. Polovicny ale krv sa nezaprie. Historia nas varuje,pritomnost ukazuje a o buducnosti rozhodneme my. Sice ovladate svet ale nezabudaj tolko vas nieje aby ste sa tym vasi gojimom ubranili. Mam chut ti vynadat,ale to by bola vasa uroven a zas by si len plakal a stazoval sa na antisemitizmus.

  2. Co je to poloviční žid? Pokud má matku židovku, tak je prostě žid, pokud jen otce, tak je gojim a může tak akorát konvertovat…

    1. Tata je žid a máma křesťanka, teda taková ta moderní, která pro kariéru teď zrovna podporuje lgbt a masovou migraci. Jelikoz je otec těžce pod pantoflem a máma ho řídí skrz sex, tak u nás k žádné židovské výchově nedochází. Ale jak muj strýc a děda s babičkou říká, žid zůstane židem. No uvidíme, já se totiž židem necítím, ty ekonomické výhody a de facto beztrestnost, které jsou s tím spojené jsou sice asi příjemné, ale mám pocit, ze to tak být nemá

  3. No Bůh je taky označil ‚znaměním‘ jako jejich předchůdce= Kaina, dal jim vohnutej nosisko, jelikož vědel že budou čmuchat cizí peníze!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *