Není odborné diskuze bez svobody slova. Tak zní zásadní premisa všech smysluplných akademických i odborných debat. Jenže ve společenských a historických debatách to dnes neplatí. Tam je v mnoha západních zemích možný v případě tzv „židovského holocaustu“ (jako by to byla jediná masová likvidace určité etnické skupiny v historii) jen oficiální židovský výklad této události. V případě zpochybnění této „oficiální verze“ hrozí autorovi buď trestní stíhání (ČR, Slovensko, Německo atd.), nebo lidská a profesní dehonestace (zde v USA).
Potom pochopitelně žádná odborná diskuze nemůže být vedena, když nad jejími účastníky tancují paragrafy trestního zákona. Jedná se o úplné popření smyslu jakékoliv debaty, která do této oblasti zasahuje. V zásadě to dělá ze židů lidi s vysoce nadprávní ochranou a popírá to zásadu rovnosti před zákonem. Proč by si to měli Češi, Slováci, Francouzi atd. nechat ve svých zemích líbit?! Jsou snad občané druhé kategorie?!
Není správné, aby nebylo možné židy kritizovat jako kohokoliv jiného! Přitom třeba jejich nadproporční podíl na řadě velmi smutných událostí 20. a 21. století svobodnou diskuzi rozhodně potřebuje. Bez nahlédnutí pravdy, není poučení.
Pošleme tedy proto tyhle „neměnné pravdy o holocaustu“ do archívu, ať na ně usedá prach a jsou nám mementem, kam vede snaha bránit svobodné diskuzi. Pokud se někdo bojí svobodné debaty, pak má vždy jediný důvod. Jeho verze „pravdy“ kulhá na obě nohy.
Národní suverenity se vždy poměřuje skutečnou svobodou slova a Česko jí má dnes zcela minimální, bohužel!
Schlomo Rabinowitz, Chicago, USA
Chodila jsem do první třídy už v roce 1958. Tehdy nám paní učitelka vyprávěla o válce a chodili jsme na filmy z války. Bylo to vlastně pár let po válce a asi naši učitelé pamatovali jak to bylo. Říkala nám o koncetračních táborech, kde zemřelo plno našich lidí a židů. Vůbec neříkala, že jen židů. Prý Hitler vybíral děti i dospělé podle výzoru. měřil dělku lebek a podobně. Do plynu šli ti, co měli černé vlasy a odporovali nordické rase. Blonďaté děti šly na vychování do Německa. Černovlasé do plynu. Ani nás nenapadlo, že trpěli jen žIdé. Už tenkrát v tak malých dětech bublala lidská zloba. Pokřikovávaly na černovlasé spolužáky, že patří do plynu. S tím tvrzením, že jen a hlavně židé trpěli, se roztrhl pytel až po převratu. Také jsme se se sestrou kamarádili s židovským klukem a vůbec nás nenapadlo něco o antisemitismu. Ani jsme za socialismu nevěděli co to je. Občas mu prý děti ve škole nadávaly. Ale my se sestrou jsme ho braly za svého, protože jsme měly černé vlasy. Tohle ďáblení s antisemitismem na nás vysypali také až po převratu .Mně nikdo nenamluví, že sionismus a satanismus jsou jen židé.