Německá veřejnoprávní media jdou z jednoho skandálu do druhého. Ukazuje se, že jejich funkcionářům šlo a jde primárně o finanční obohacení do vlastní kapsy. Po odvolání ředitelky veřejnoprávní ARD, která zneužívala peníze koncesionářů léta ve velkém, se podobný skandál provalil i v MDR (Mitteldeutscher Rundfunk), kde po odhalení finančních machinací musela čerstvě odstoupit ředitelka Ines Hoge-Lorenz. Mediální mainstream se snaží vše bagatelizovat poukazem na údajné „selhání jednotlivců“. Prý si ředitelka vše odpracovala atd.
Jenže podobný skandál v regionálních veřejnoprávních mediích zuří čerstvě i Rundfunk Berlin-Brandenburg (RBB), tak byla propuštěna ředitelka Patricia Schlesinger pro osobní obohacování. Někteří komentátoři se začínají ptát, co to je za manažery veřejnoprávních medií, kteří primárně touží po svém obohacení a veřejnoprávní služba je jim „ukradená“. Důvěra veřejnosti ve veřejnoprávní media dosahuje historicky nejnižších hodnot a podobné skandály krizi jen prohlubují.
Němcům se Češi smát nemohou. V „české“ televize a rozhlase se jejich manažeři a zaměstnanci věnují osobnímu obohacování (nad rámec své mzdy) nepochybně stejně intenzivně jako v Německu.
Dohoda s establishmentem je v liberálních demokraciích jasná „vy budete propagovat globalistickou agendu (multikulti, LGBT, gender, klima alarmismus, covidismus, antiruskou agendu atd .) a my vám za to dovolíme si polehku přikrádat do vlastní kapsy“. Někdy to ale zkrátka překročí i liberálně demokratické meze „osobního obohacování se“ a pak jsou z toho nepříjemné výše uvedené skandály….