Svaz německých učitelů požaduje, aby se ve školách i mimo výuku mluvilo německy. Prý jen tak může dojít ke skutečné integraci dětí cizinců. Děti často žijí ve zcela oddělených komunitách, kde se mluví pouze turecky, arabsky, persky atd. a to ztěžuje jejich integraci do německé společnosti. Také to prý snižuje celkovou úroveň výuky pro ostatní děti, protože se učitel musí primárně zaměřit na výuku němčiny pro německy nemluvící žáky a nikoliv na výuku počtů a další předmětů.
Proti se staví „experti“ jako třeba germanistka Heike Wiese. Prý se jedná o stereotyp a něco takového není potřeba. Děti imigrantů se prý naopak mohou cítit diskriminovány a znevýhodněny. Prý je dnes normální, že v Německu děti mluví hlavně turecky, či arabsky. Likvidace německé kultury a národa jede naplno. K čemu se učit německy, když se s němčinou a Němci již nepočítá?
Bohužel podobné trendy vidíme i u nás, Dnes je běžné, že se v první třídě objeví několik dětí, které neumí ani slovo česky a doma mluví pouze mateřským jazykem (většinou Vietnamci). Pravda je bohužel zcela jiná, než se nám snaží vnutit oficiální media a úplatní politici. Přitom vzdělání našich českých dětí je přece budoucnost našeho národa!
Národy nemají budoucnost, alespoň podle Kalergiho.