Odsouzení opozičního politika Mariána Kotleby: kdo na Slovensku doopravdy vládne justici? Odsoudili ho kvůli jeho kritice korona-plandemie?

O odsouzení předního slovenského opozičního politika M. Kotleby (ĽSNS) na 4 roky a 4 měsíce, za to, chudým rodinám jako župan bánsko-bystryckého kraje daroval částku 1488 EUR, bylo již řečeno mnoho. Chci se proto podívat na celý politicky motivovaný rozsudek z širšího hlediska.

Kotleba se prezentuje jako slovenský národovec, proto má vztah k Slovenskému štátu z let 2. světové války. Kotleba se ale hlásí k jeho odkazu pouze jako k prvnímu útvaru, v němž Slováci získali poprvé v historii alespoň částečně svoji státnost. Jistě, jednalo se o loutkový stát nacistického Německa, ale to na věci nic nemění, oficiálně to byl první stát Slováků. Kotleba se ale nikdy nehlásil k excesům, které Slovenský štát musel kvůli tlaku nacistů provádět (třeba protižidovská politika). Jiná věc je, proč byla většina Slováků v té době byla tzv. „antisemitsky“ nastavená. Oficiální historiografie se z nějakého důvodu této problematice vůbec nevěnuje. Nezávislá a alternativní historiografie se odvolává na zkušenosti se vzájemným soužitím tehdejších slovenských obrozeneckých buditelů v 17., 18., 19. a 20. století.

Často jsou uváděny zkušenosti a názory slovenských národních buditelů Štůra, Hurbana, Kollára, Bela, Šrobára a dalších na historické soužití mezi Slováky a Židy. Židé byli obviňováni z podpory alkoholizmu, z lichvy, z obchodu s lidmi, atd.

Pár příkladů, které jsou veřejně dostupné:

V minulých storočiach boli v meste aj Židia, mali dokonca takú veľkú moc, že málo chýbalo, aby neovládli mesto, ktoré celkom vyžmýkali mimoriadne ťažkými úžerami. Zmocnili sa domovov, vinohradov, polí a iných pozemkov, ktoré majitelia zadlžili židovskými peniazmi.“ Matej Bel, 1735

„Žid nazýva iné národy gójmi, to znamená: pohani, nečistí, otroci, nepriatelia; nenávidel každého, kto nebol Židom.“ Ján Kollár, 1831

Jedná se o veřejně známé citáty shromážděné v článku „Klín Židov mezi Slovanami“ od T. Rostase, který je kvůli článku popotahován slovenskou justicí. Bohužel o vztazích mezi Slováky a Židy se žádná skutečná diskuse nevede a ani vést nemůže (v ČR je to úplně stejné), a vina Slováků to podle všeho není.

Kotleba byl tedy odsouzen jako slovenský národovec za údajný (neo)nacismus. Může ale být Slovák neonacista, když německý nacismus považoval Slovany, tedy i Slováky, za podřadnou rasu?! Je (neo)nacistou Kotleba, který kritizuje LGBTQ+, je katolického zaměření, podporuje normální rodinu, je pro slovenskou nezávislost, …? To není politika německých nacistů vůči Slovanům! Je to otázka pro veřejnou diskuzi, nikoliv pro soudní proces. A stejně tak interpretace částky 1488 EUR! Pokud jsou podobné výroky předmětem soudního rozsudku, pak se jedná o politickou zlovůli a snahu zlikvidovat skutečnou opozici.

Spíš to vyvolává otázku, kdo doopravdy na Slovensku ovládá justici, protože Slováci to evidentně nejsou (v ČR to ale bohužel není jiné). Justice jsou v liberálních demokraciích tzv. nezávislé, ale ve skutečnosti to znamená, že jsou ovládány z ciziny, stejně jako třeba centrální banky.

Druhou zajímavou souvislostí je skutečnost, že Kotleba a jeho strana jsou otevřenými kritiky současných koronavirových opatření. Otevřeně je nazývají podvodem a manipulací. Má být jeho odsouzení nevyřčené varování dalším kritikům koronavirové plandemie?! Protože to brání zavádění nové totality orwellovského typu?!

Podle mého odhadu bude Kotleba nakonec skutečně odsouzen a půjde do vězení, kde se ho pokusí fyzicky zlikvidovat. Hra na „liberální demokracii“ končí a nastupuje totalita „Pravdy a lásky“. Ta si v ničem nezadá s těmi z minulosti, včetně německého nacismu, ačkoliv se její protagonisté tak rádi zaklínají bojem proti němu, Co s tím dělat a jak se tomu bránit? Vypnout televizi a začít zas přemýšlet, budovat sociální a přátelské kontakty s okolím a šířit mezi nimi nezávislé myšlenky a informace. Totalitní režim se pak někdy zhroutí sám do sebe. Současně to ale neznamená, že mezitím mají lidé jít jako ovce na porážku. Obrana jakýmkoli prostředkem proti tyranii a snaze o fyzickou likvidaci (byť třeba podle „liberálně demokratických“ zákonů) je ospravedlnitelná a mravná!

J. Nowak. Chicago, USA