I v ČR byly nápady otestovat náhodný vzorek populace
Ale zůstalo u nápadů, žádný takový výzkum zatím neproběhl. Zato na Islandu byl, kromě cíleného testování lidí, majících příznaky jako u koronaviru, nebo zvýšené riziko nakažení se, v jiném výzkumu otestován vzorek „normální“ populace [1]. V tomto vzorku 18 170 lidí testy odhalily 142 nakažených. To znamená, že ve vzorku normální populace bylo 0,78% nakažených. Navíc asi cíleně testované lidi netestovali znovu jako normální populaci. Počet cíleně testovaných byl 12 777, což je víc než 3% Islandské populace, a pozitivních z nich bylo 11,5%. Tím nejspíš došlo ke znatelnému ochuzení vzorku normální populace o nakažené, a procento nakažených v celé populaci je tak ještě o něco větší, možná až trochu přes 1%.
Jestli je u českého obyvatelstva podobný podíl nakažených jako na Islandu, znamenalo by to řádově víc, než dosud potvrzených 6 500 [čísla z ČR ke dni 17.4., pozn. red.]. Sice není vůbec jisté, že je zde podobné % nakažených jako na Islandu, ale na druhou stranu není ani jasný důvod, proč by procento nakažených v ČR mělo být mnohem nižší. Protože není uváděn počet testovaných, ale počet testů, nejsou dobře srovnatelné ani výsledky cílených testů V ČR a cílených testů na Islandu. Nejspíš ještě zemřou další lidé z těch, kteří jsou už nyní nakažení, a číslo 173 úmrtí v ČR [2] v souvislosti s COVID-19 není konečné ani vzhledem k nim, bez přičtení budoucích nakažených. Procento úmrtnosti však každopádně vyjde bude dramaticky jiné podle toho, z jakého základu nakažených se bude počítat.
Úmrtí v souvislosti s koronavirem versus úmrtí na koronavirus
Například v USA každého, kdo je nakažený COVID-19, a umře přitom na nějakou nemoc, prezentují jako oběť koronaviru. To je zavádějící a zveličuje to zabijáckou pověst koronaviru [3]. [Jak jsme psali, podobná praxe zřejmě je i v Německu, pozn. red.].
V Itálii jsou upřímní a nepodsouvají čtenáři, že u všech zemřelých pozitivních na koronavir byl tento vir zároveň i příčina jejich úmrtí. V nadpisech tabulek v jejich statistice je „zemřelí pacienti pozitivní na SARS-CoV-2“(jiný název pro COVID-19). Také rozdělují zemřelé na ty, co byli až na COVID-19 zdraví, ty co měli 1 další nemoc, která zhoršuje prognózu onemocnění COVID-19, ty co měli 2 takové nemoci, a ty co měli 3 nebo více takových nemocí. Je pravda, že vysoký tlak, diabetes 2. typu a obezita jsou v populaci hodně běžné, a málokterého zemřelého by rovnou zabili. Ale vážná srdeční onemocnění, mrtvice, chronická obstrukční plicní nemoc a chronické selhání ledvin obnášely téměř polovinu diagnóz [4]. Za okolnosti, že skoro všichni zemřelí byli polymorbidní, a měli tak zároveň několik diagnóz zhoršujících prognózu onemocnění COVID-19, měla aspoň 1 těžkou diagnózu zajisté výrazná většina zemřelých!
V české statistice se uvádí údaj zvaný „úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID‑19“. Snad to znamená způsob prezentace dat někde mezi americkým a italským. Můžeme leda doufat, že český počet zemřelých, na rozdíl od USA, nezahrnuje lidi, kteří sice měli COVID-19, ale ten jim způsobil lehké či žádné potíže, a zemřeli na jinou nemoc. Ale určitě obsahuje lidi, kterým COVID-19 zkomplikoval průběh jiné nemoci, často těžké, ale na rozdíl od Itálie česká statistika polymorbidní lidi nijak zvlášť neuvádí. Je tak možné, že spousta zemřelých figurujících v české statistice jako „úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID‑19“ má ve svém úmrtním listu jako hlavní příčinu jinou nemoc!
Srovnání s chřipkou
Nejnovější zveřejněná zdravotnická ročenka ČR je za rok 2018 [5]. V ní je počet ukončených pracovních neschopností zapříčiněných chřipkou (kódy J10-J11) 2180 případů na 100 000 nemocensky pojištěných.
Na jednu stranu lze uvažovat, že někteří nakažení byli bez příznaků, nebo i když příznaky měli, tak chřipku „přechodili“, nebo že podíl nakažených mezi důchodci byl vyšší, než mezi nemocensky pojištěnými, tj. nejčastěji zaměstnanci. A tyto důvody podhodnocují ukazatel nemocensky pojištěných na neschopence oproti podílu nakažených v celé populaci. Na druhou stranu je možné, že někteří nemocensky pojištění dostali chřipku dvakrát za rok, a někteří si „hodili marod“ a chřipku simulovali. Tyto důvody naopak nadhodnocují onen ukazatel oproti nakaženým v celé populaci. Protože jiný ukazatel nemocnosti s chřipkou v ročence není, vycházím z pracovních neschopností.
U nakažených chřipkou se uvádí bezpříznakový průběh v rozmezí od každého 3. nakaženého [6], až po 77% s žádnými nebo lehkými příznaky [7]. S takovými údaji je počet skutečně nakažených chřipkou v ČR střílením od boku, mohlo to být 2000 na 100 000 obyvatel, ale i 8000 na 100 000, tj. v celé populaci 200 000 až přes 800 000 nakažených lidí.
V ročence je dále úmrtí PODLE PŘÍČINY chřipka (kódy J09-J11) 309 lidí. Z toho vychází úmrtnost na chřipku 0,038 až 0,15% nakažených. Jenže můžeme jen hádat, o kolik vyšší by to číslo bylo, kdyby se stejně jako u COVID-19 místo něho uvedla úmrtí V SOUVISLOSTI s chřipkou (takový údaj v ročence není). Když budu hádat z kávové ssedliny, a serióznější druh závěrů nikdo z dosud dostupných dat neudělá, COVID-19 je trochu horší epidemie, než když je těžká chřipková sezóna. Jenže roku 2018 byla, podle srovnání úmrtnosti s předchozími ročenkami, těžká chřipková sezóna, a přitom zákazy kvůli ní nebyli ani slabý odvar toho, jaké jsou teď kvůli COVID-19.
[1] https://www.government.is/news/article/?newsid=73507dc9-7a5c-11ea-9464-005056bc4d74
[2] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
[3] https://www.pacificpundit.com/2020/04/07/dr-birx-lets-the-truth-slip-out-if-you-are-covid-19-positive-and-die-of-something-else-your-death-is-listed-as-coronavirus/
[4] https://www.epicentro.iss.it/en/coronavirus/bollettino/Report-COVID-2019_16_april_2020.pdf
[5] https://www.uzis.cz/index.php?pg=vystupy–knihovna&id=275
[6] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2646474/
[7] https://virologydownunder.com/influenza-virus-transmission-with-or-without-symptoms-youre-dropping-flu-virus/